Všechna voda musí téct na jeho mlýn.
(pražské rčení – o egoistech)

Dubý, Dubí mlýn; Tupadlermühle

Dubý, Dubí mlýn; Tupadlermühle
154
60
Tupadly
285 63
Kutná Hora
Tupadly u Čáslavi
49° 52' 46.0'', 15° 24' 30.0''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn se nachází pod hrází stejnojmenného rybníka, na samotě severně od obce Tupadly, pod kterou katastrálně spadá.
samota
Brslenka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl pravděpodobně založen v 15. století Řádem německých rytířů, jejichž klášter sídlil v nedalekých Drobovicích.

Údajně nechal vystavět 1436 Jiří z Dubé a Vízmburka, po němž nese jméno

1494 Jan Špetle z Prudic

Václav Žehušický z Nestajova

1511 Jiří Bohdanecký z Hodkova

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V polovině 16. století je existence mlýna doložena písemnou zmínkou o rybníku Dubí, který k němu patřil a sloužil jeho potřebám. Rybník Dubí je na Tupadleském panství zmiňován již v roce 1558 - sloužil jako chovný, pro napájení dobytka na okolních pastvinách a jako zásobárna vody pro potřeby mlýna.

1555 Heřman Bohdanecký prodal mlýn i s potokem po cestu z Tupadel do Potěh  Jiřímu Achmé z Borovnice za 150 kop grošů českých

23.7.1565 Jiří Achmé prodal mlýn Dubí za 187 a 1/2 kopy grošů čáslavskému měšťanu Janu Ledčarovi ze Sionu, ten mlýn přestavěl

1573 mlýn zdědila dcera Dorota, provdaná za Daňka z Přelouče

1578 Dorota Daňková prodala mlýn s potokem za 2 900 kop grošů českých městu Čáslavi

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

1623 mlýn městu Čáslavi konfiskován za účast ve stavovském povstání, povinnost mlynáře odvádět 6 kop grošů českých

1627 mlýn prodán Marii Magdaleně Trčkové

1634 povinnost odvádět 12 kop grošů míšeňských

1635 mlýn Trčkům konfiskován

1636 koupil hrabě Arnošt de Suys a předal svému synovi, který ho držel do roku 1676

Soupis mlynářů kraje Čáslavského v Berní rule z roku 1654 obsahuje údaj: Jan, Dubí, mlýn vlastní, 1 kolo.

1676 mlýn koupila hraběnka Pöttingová, uveden mlynář Bartoloměj Křivan

1735 od syna hraběnky Pöttingové koupila Kateřina hraběnka ze Schönfeldu, která jej odkázala svému manžerlu Janu Adamovi z Auerspergu. V držení rodu zůstal mlýn až do konce poddanství 1848.

trám datovaný 1735 s iniciálami WM (patrně Weber)

1756 Tereziánský katastr: mlynář Matěj Weber s 9 strychy půdy

1786 Josefinský katastr: mlynář a řezník Antonín Weber na mlýně o 1 kole

V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn jako majitel Václav Weber.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

3.12.1863 Jan Louda

Josef Havránek, 1894-1904 starostou obce Tupadly

1901 od Kuneše ze Žlebů koupil Ferdinand Říha

Začátkem 20. století hospodaří ve mlýně rodina Říhových. V roce 1908 si mlynář Říha stěžoval na obec Tupadly, že odváděla vodu z Fabrického rybníka a že se proto v Brslence nedostává vody. Tím se jí nedostávalo ani na pohon mlýna. Z Fabrického rybník (nyní Tovární) nad obcí Tupadly vytékal potok Brslenka a tekl dále do rybníka Dubí nad mlýnem. O rok později si mlynář opět stěžoval na obec Tupadly, tentokrát na plýtvání vody, protože Fabrický rybník byl v průběhu roku 2x vypuštěn.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byl majitelem Ferdinand Říha.

Ve 30. letech nainstaloval ve mlýně Francisovu turbínu (informace od současného majitele).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1943/44  z úředního rozhodnutí zastaven

po válce obnovena činnost

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1955/56 ukončeno mletí, poté jen šrotuje pro JZD

Majitelem mlýna byl až do své smrti Ferdinand Říha. Do roku 1968 šrotoval obilí pro potřeby místního JZD. V roce 1968 byla provedena přestavby rybníka, při které byl zrušen náhon ke mlýnu. To znamenalo ukončení činnosti mlýna. Poslední mlynář Ferdinand Říha zemřel v roce 1970 a je pohřben na hřbitově v Drobovicích. Jeho syn bydlel v nedalekých Tupadlech a o budovu mlýna nejevil žádný zájem. V 2. polovině 70. let byly bývalé stáje přestavěny na současný obytný dům (informace od současného majitele).

1973 se obyvatelé přestěhovali do nového obytného domku na místě stáje, původní budova nadále chátrá

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Stará budova mlýna chátrala. Nejprve došlo k narušení střechy. Kolem roku 2000 se propadla všechna patra bývalé staré mlýnice včetně vybavení, které dosud leží v troskách budovy včetně nefunkční Francisovy turbíny (informace od současného majitele).
Původní budova mlýna neexistuje. Současná budova byla přebudována z bývalých stájí. Současný majitel využívá objekt k bydlení, chovu koní a domácích zvířat. Rybník nad mlýnem je využíván jako chovný a patří Místnímu rybářskému svazu Čáslav.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Říha
  • Weber
  • Louda
  • Havránek
  • Kuneš
  • Křivan

Historie mlýna také obsahuje:

1494 Jan Špetle z Prudic

Václav Žehušický z Nestajova

1511 Jiří Bohdanecký z Hodkova

-1555 Heřman Bohdanecký

1555-1565 Jiří Achmé z Borovnice

1565 Jan Ledčar ze Sionu

1573-1578 Dorota Daňková

1578-1623 město Čáslav

1627-1635 Marie MagdalenaTrčková

1636 hrabě Arnošt de Suys

1654 mlynář Jan

1676 hraběnka Pöttingová

1676 mlynář Bartoloměj Křivan

1735 Kateřina hraběnka ze Schönfeldu

Jan Adam z Auerspergu

1735-1756 Matěj Weber

1786  Antonín Weber

1838 Václav Weber.

1863 Jan Louda

1894-1904 Josef Havránek

1901 Ferdinand Říha

1930-1970 Ferdinand Říha

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    04 2017
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      Usedlost se skládala z několika budov. Hlavní budova mlýna byla zděná, částečně kamenná. Přední část byla obytná, následovala mlýnice a za ní ještě menší hospodářská část. U mlýna byly ještě další budovy – stodola, stáje, čeledník, a rozsáhlý dvůr. Současná budova čp. 154 koncem 70. let 20. století přestavěna z bývalých stájí. Dále se dochovaly stodola a kůlna a zbytky čeledníku.
      Obytná mlýnice 21,5 x 9,7 m umístěná ve svahu, přízemí z jz navazuje na patro z opačné strany. Průčelí se 3 okny situováno na jz. Vstup do mlýnice ze zápraží na jv straně, zápraží navazuje na dřevěnou pavlač podél celé strany.
      Roubená část tvoří na jv straně poslední třetinu a v patře celou sv část. Do dvora v průčelí 2 obyrné místnosti, z 1. z nich vedou do II. mlecího podlaží dvoukřídlé dveře. V ose vstupních dveří jsou dveře do 2. obytné místnostu, ze které se dá dvoukřídlými dveřmi v prtavé stěně projít do mlýnice.Z jv strany objektu přístup do sklepa, I. mlecího podlaží, strojovny a skladu.
      Dnes celá usdlost v špatném stavebním stavu.
      • dveře
      • komín
        • zcela bez technologie aj.
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        PopisMlecí kámen
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        PopisMlecí kámen
        před 1917: 2 složení a jahelka
        Zaniklý
        • jahelka
        1757 jahelka
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • lednice
        Nad mlýnem byl rybník Dubí o výměře 4,657 ha a objemu vody 84 500 m3. Do rybníka vtékal potok Brslenka. Náhon vytékal z levého rohu rybníka stavidlem, tekl pod hospodářskou budovou, která sloužila jako stáj, a dále k mlýnské budově. Ve 30. letech 20. století byla lednice s vodním kolem na vrchní vodu přeměněna na turbínovou kašnu a instalována zde Francisova turbína. Krátký odpad za mlýnem ústil do potoka Brslenky, který vytékal z rybníka na pravé straně a mířil k obci Drobovice, kde poháněl další mlýn.
        Na náhon v 1/3 délky domu navazovala lednice.
        1940 původní dřevěné vantroky nahrazeny betonovými, na jejichž konci byla přívodní roura pro turbínu a přepad pro přebytečnou vodu
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1786 o 1 kole
        před 1917: 2 kola
        1917: 2 kola nahrazena 1 kolem o hltnosti 164 l/s, prům. 4,8 m, šířce mezi věnci 84 cm , hloubce korečků 26 cm a 6 ot./min.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,138 m3/s, spád 5,2 m, výkon 6,2 HP.
        1940 nahrazeno turbínou
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1786 o 1 kole
        před 1917: 2 kola
        1917: 2 kola nahrazena 1 kolem o hltnosti 164 l/s, prům. 4,8 m, šířce mezi věnci 84 cm , hloubce korečků 26 cm a 6 ot./min.
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,138 m3/s, spád 5,2 m, výkon 6,2 HP.
        1940 nahrazeno turbínou
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        PopisVe 30. letech byla instalována Francisova turbína, která se v troskách budovy starého mlýna dochovala, avšak v nefunkčním stavu.
        Typturbína Bánki
        StavZaniklý
        Popis1940 instalována turbína ELEKTRA systému Bánki, hltnost 180 l/s
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisrezerva pro případ nedostatku vody
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisrezerva pro případ nedostatku vody
        Typnaftový motor
        StavZaniklý
        Popisrezerva pro případ nedostatku vody
        Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav, str. 7
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJindřich Frajer
          NázevVývoj vodního hospodářství na Čáslavsku se zaměřením na rybníkářství
          Rok vydání2008
          Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
          Další upřesněníDiplomová práce
          Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Frajer.pdf
          Datum citace internetového zdroje21.4.2017
          AutorJindřich Frajer
          NázevHistorické a současné vodní plochy na Čáslavsku
          Rok vydání2006
          Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
          Další upřesněníBakalářská práce
          Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2006-geo/2006_Frajer.pdf
          Datum citace internetového zdroje21.4.2017
          AutorInternet
          NázevSoupis mlynářů kraje Čáslavského
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněnívýpis z Berní ruly 1654
          Odkazhttp://www.janjuna.estranky.cz/clanky/soupis-mlynaru/soupis-mlynaru-kraje-caslavskeho.html
          Datum citace internetového zdroje21.4.2017
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 47-50

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          21.4.2017 08:22 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 13.8.2017 21:33
          doxa (Jan Škoda) 14.6.2024 14:19