Již k roku 1699 se připomíná mlynář Jan Slíva (Jan Sliwa).
V roce 1709 je tu mlynářem Ondřej Slíva (Andreas Sliwa), od roku 1713 Pavel Slíva (Vidunes Paul Sliwa), o dva roky později Jan Slíva (Joes Slywa).
Díky soupisům zapsaným v Karolínskému katastru se však rovněž poprvé, v roce 1725, dovídáme jména obyvatel vesnice. Mlynář byl uveden v oddělené rubrice, byl jim Thomas Mitzek – Tomáš Míček.
1725 - mlýn o jednom horním složení, roční spotřeba 4 měřice pšenice, 20 měřic žita a 6 měřic ovsa
V Karolínském katastru z roku 1726 je uveden Paul Slywa – „svobodný“ mlýn.
V roce 1731 byl zde mlynářem Michal Ryška (Michail Ryschka) a po tomto o dva roky později mlýn získává opět rod Slívů – mlynář Josef Slíva.
Do roku 1761 tu byl z nám blíže neznámých důvodů mlynářem (snad nájemcem) Jan Míček, od které koupil mlýn zpět za 400 zl. Jan Slíva.
V urbáři z roku 1761 je uveden Jan Sliwa – müller (mlynář).
Roku 1771 bylo ve Václavovicích 64 popisných čísel a v roce 1789 74 čísel.
K roku 1775 se připomíná Andreas Herdy alias Slywa – Ondřej Slíva.
V roce 1786 tu byl mlynář Johan Slywa a po něm k roku 1794 Johan Kostial (Jan Košťál), který koupil mlýn za 580 zl. od Jana Slívy.
V Josefínském katastru z roku 1789 je na čp. 5 uveden Jan Slywa mlynář.
Roku 1803 koupil dosud svobodný mlýn od Jana Košťála za 655 zl. majitel šenovského panství Jan Karel Skrbenský z Hříště.
V roce 1811 je tu uváděn jako panský mlynář jakýsi Štěpán Papež (Stefan Papesch) a o šest let později mlynář František Dobiáš ( Franz Dobiasch).
V roce 1831 tu bylo 5 sedláků, 9 zahradníků, 10 velkých chalupníků, 60 chalupníků a 10 malých chalupníků.
Fojtství bylo dědičné a úřad zastával rod Slívů, který vlastnil i fojtský mlýn na čp. 5.
Mlýn byl s jedním složením semlel ročně 20 měřic žita, 4 měřice pšenice, 6 měřic ječmene.
