Historie
Obecná historie:
Hořenický mlýn je poprvé zmiňován na konci 16. století. Roku 1908 jej koupil Jan Fiedler (†1916), majitel válcového mlýna v Trutnově. Ten nechal mlýn v letech 1914–1916 přestavět a zařídit na automatický provoz. Po Fiedlerově smrti podnik převzal jeho zeť Zdeněk Kohlman. V roce 1926 mlýn disponoval oddělenou automatikou pšeničnou a žitnou, první o výkonu 80–100 q, druhou až 120 q za 24 hodin, Francisovou turbínou 120 HP a moderními válcovými stolicemi. V době druhé světové války patřil Karlu Vránovi, po znárodnění na konci čtyřicátých let přešel pod správu n. p. Východočeské mlýny a pekárny. V dobře dochovaných budovách, s novějšími ocelovými přístavbami na jihovýchodní straně, se vyrábějí krmné směsi.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
koncem 16. století spolu se statkem v Hořenicích držel Jakub Grošek
1604 ujal ho syn Jan
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
od Jana Groška Václav Kosiště, od něho k. r. 1637 Petr Skála za 500 kop.
R. 1641. od Anny Skálovy koupil P. Baltazar Bonnigen S. J. k panství Žireckému za 406 zl. rejn.
Ve vsi Hořenice šosovní je v roce 1651 zapsán jako mlynář Jiřík Šrayber, stár 64 let, katolík. Z nějakého neznámého důvodu je uveden mezi podruhy, ale je označen za mlynáře.
(Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651)
Pod vrchnosti Žireckou držel jej od r. 1690 Jindřich Seidl,
od r. 1743. Ignác Nykendey t.č. měl dvě složení a stoupu
V roce 1785 podle správy děkana jaroměřského zaslané vikariátnímu úřadu bylo v Hořenicích 211 obyvatel a ve mlýně u Hořenic 9 obyvatel.
1840 na skice je psán majitel Josef Nikendej.
Ve vodní knize je zapsán jako majitel mlýna Anton Vodák, pak Josef Rott, Franz. J. Fiedler, Karel Vrána a spol.
V adresáři z r. 1903 je uveden majitel J. Rott.
Výnosem c. k. okresního hejtmanství ve Dvoře králové bylo 1. prosince 1903 povoleno nahražení čtyř vodních kol Francisovou turbínou.
1908 zakoupil Jan Fiedler
mlýn složen ze žitné a pšeničné mlýnice
1914, 1916 rekonstruován
1916 po smrti Jana Fiedlera převzal zeť Zdeněk Kohlman
1930-1936 firma Jan Fiedler
1936 automatický mlýn s kapacitou 1 vagonu žita a 2 vagonů pšenice denně
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn byl v únoru a březnu 2017 kompletně stržen a přestal po zhruba 4 staletich existovat.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vodák
- Vrána
- Rott
- Fiedler
- Šrayber
- Kohlman
- Nikendej
- Grošek
- Kosiště
- Skála
- Seidl
- Nykendey
Historie mlýna také obsahuje:
1590 Jakub Grošek
1604 Jan Grošek
Václav Kosiště
1637 Petr Skála
-1641 Anna Skálová
1641- P. Baltazar Bonnigen S.J.
1651 Jiřík Šrayber
1690 Jindřich Seidl,
1743 Ignác Nykendey
1840 Josef Nikendej
1903 J. Rott.
1908-1916 Jan Fiedler
1916- Zdeněk Kohlman
1930-1936 fa. Jan Fiedler
1940-1945 Karel Vrána
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- pytel s názvem mlýna
- razítko
