Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

Koubův mlýn pod Lhotou, Kubův, Kubovský mlýn

Koubův mlýn pod Lhotou, Kubův, Kubovský mlýn
1, 65
Chříč
331 41
Plzeň-sever
Chříč
49° 59' 0.4'', 13° 40' 7.7''
Mlýniště bez mlýna
Koubův mlýn stál na potoce Javornice jako samota, jižně od Lhoty, východně od Chříče. První písemná zmínka o něm je z r. 1564. V Tereziánském katastru je uveden jako mlýn o dvou kolech a jedné pile na nestálé vodě. Ve druhé čtvrtině 20. století se mlýn postupně přestal používat a v r. 1950 zůstal zcela opuštěn. Dnes je v rozvalinách, do zřícenin mlýna a pily je vestavěna trampská chatka.
Jižně od Lhoty, východně od Chříče
Javornice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1550 mlýn patrně postavil Jan Kolovrat z Krakovce současně s tvrzí v Dubjanech

1565 při prodeji Dubjan bratrům Šebestiánovi a Oldřichovu Lažanským na Chříči: "... i s Javornicí počínaje od Kubova mlýna až dolů k řece Míze (Berounce)"

Mlýn se připomíná roku 1564 jako součást dědictví dubjanské tvrze. O tři roky později, kdy byl připojen ke Chříči, se v něm uvádí mlynář Jan, který ze mlýna platil vrchnosti poplatky 2 kopy grošů do důchodu kříčského a vykonával robotu dva dny a dvě slepice. Dále měl povinnost dodávat ročně 26 žejdlíků mřenek a jiných potočných ryb, z polovice na Dubjany a z polovice na Kříč, a to vždy mezi sv. Jiří a sv. Havlem, a kříčskému dvoru musil zdarma mlít a slady dělat.

Roku 1585 v první postní sobotu (9. března) prodal Šebestián Lažanský tvrz, ves Chříč, mlýn proti pivovaru, ves Lhotu s mlýnem a mlynářem Kubou a ostatní majetek za 17 000 kop Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách.

(historii doplnil jšk)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1654 byl mlýn dvoukorečný a mlynářem tu byl Jan Krupička.

Tereziánský katastr z roku 1730 ve Kříči uvádí, že tento mlýn měl dvě kola a jednu pilu na nestálé vodě.

V roce 1741 se na mlýně připomíná mlynář Jakub Korb, po něm roku 1758 přišel na mlýn Vít Cach. V té době zdejší panství patřilo pražskému ústavu šlechtičen. Pak se tu střídali další mlynáři: v roce 1780 Antonín Cach, o 15 let pouzději Jan Cach.

1839 Jan Cach

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1854 hospodařil na mlýně Václav Cach. Dalším mlynářem z rodu Cachů byl František, jenž tu hospodařil od roku 1887.

Ústav šlechtičen prodal panství v roce 1906 Štěpánu Götzendarfovi Grabovskému a od něj je po 4 letech koupil Gustav Fischer.

V r. 1911 byl již majitelem panství Karel Černohorský.

Oba synové Václav a Vilém Cachovi padli na frontě.

V r. 1917 mlynář František Cach prodal Koubův mlýn majiteli panství Karlu Černohorskému.

Prodeje však vzápětí začal litovat, marně prosil o zrušení smlouvy a nakonec se v zoufalství pod okny mlýna zastřelil. Na louce před průčelím byl na jeho paměť vztyčen kříž. (jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1924 K.Černohorský mlýn na 6 let pronajal mlynáři Uhrovi ze Lhoty

1930 majitel Josef Uher

Velkostatek v roce 1931 odprodal mlýn Františku Pokornému. Mlýn se však pozvolna přestával využívat a byl tak odsouzen k zániku.

1948 převzalo místní JZD

V roce 1950 zůstal Koubův mlýn zcela opuštěn a neobydlené stavení rok po roce chátralo, až se z něho staly trosky.

Do zřícenin byla vestavěna trampská chatka Severní hvězda, dějiště známých potlachů.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Dnes je Koubův mlýn již v rozvalinách.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jan
  • Kuba
  • Krupička
  • Korb
  • Cach
  • Pokorný
  • Uher

Historie mlýna také obsahuje:

1550 Jan Kolovrat z Krakovce

1564 mlynář Jan

-1585 Šebesatián Lažanský 

1585- Jan Týřovský z Ensidle

1585 mlynář Kuba

1654 Jan Krupička

1701- Václav Josef Lažanský na Bukové a Manětíně

1741 Jakub Korb

1758- Ústav šlechtičen

1758 Vít Cach

1780 Antonín Cach

1805-1839 Jan Cach

1854 Václav Cach 

1887-1911 František Cach

1911- dr. Karel Černohorský

1924-1930 Josef Uher

1931 František Pokorný


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    08 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      roubená+zděná
      přízemní
      Do zřícenin vestavěna trampská chatka
      • prostup pro hřídel vodního kola
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1651: 2 složení
        Zaniklý
        • pila
        pila cca 60 m nad mlýnem, na stejném náhonu
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        13. července 1895 provedeno cejchování vodního díla. Na mlýně a pile čp. 65 je mlynářem František Cach. Obě zařízení jsou poháněna vodou z potoka Javornice. Voda je prostřednictvím jezu vzedmuta a odvádí se mlýnskou strouhou do nádržky. Vlastník vodního díla jest povinen jez i mlýnskou strouhu v řádném stavu udržovati. Vody z nádržky užívá se jednak k pohonu pily a dvou mlýnských složení prostřednictvím dvou vodních kol na svrchní vodu zřízených. Na pilu přivádí se voda stavítkem na počátku potrubí v břehu nádržky umístěným. Jez v potoce Javornici je pevný, přepadový z lomového kamene na divoko mezi podélnými a příčnými prahy vydlážděný. Ve hřebenu je mezi prsy 21,8 m dlouhý, V prvé části sklonité 4,6 m a v druhé příkře sklonité 1,75 m široký.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1730 o 2 korečných kolech
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4 m, výkon 4,4 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1730 o 2 korečných kolech
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4 m, výkon 4,4 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněnístr. 74
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněnístr. 74
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorAdam, Tomáš
        NázevBrdy, Křivoklátsko, Český Kras
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníinternet
        Odkazhttps://www.brdy.info/kapitoly/krakovec.php
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 151 - 153
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 109-110

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        16.8.2018 20:35 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.9.2022 13:07
        doxa (Jan Škoda) 30.10.2024 00:29