Mlynáři a ovčáci po sedmi letech už nepřijdou do nebe.
(dolnosaské přísloví)

Brodský mlýn, Broder

Brodský mlýn, Broder
4
Brod u Stříbra
34901
Tachov
Brod u Stříbra
49° 41' 42.2'', 12° 55' 27.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Budova bývalého mlýna čp. 4 stojí na levé straně Výrovského potoka, na východním okraji obce Brod u Stříbra.
východní okraj obce
Výrovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Obec Brod patřila kladrubskému klášteru a v historických pramenech se objevuje od roku 1239. Mlýn byl vystavěn krátce po založení vsi.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Písemnosti kladrubského kláštera se o brodském mlýně zmiňují od roku 1558, mlýn je rovněž uveden v urbáři kladrubského kláštera z roku 1589.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V kladrubských matrikách lze k roku 1629 nalézt jméno brodského mlynáře Tomase Kordíka, řečeného Rozsypala, v roce 1631 zde byl další člen rodu Johann Kordík, po něm následoval v roce 1633 Andreas Kordík

Dle berní ruly z roku 1654 byl mlýn poháněn dvěma vodními koly a byl zde mlynář Jiřík Bittner, který patřil mezi brodské chalupníky, vlastnil 15 strychů polí, 1 potah, 2 jalovice a 4 prasata.

Před rokem 1688 získal mlýn mlynář Johann Harlass (1652 – 1732), s manželkou Ursulou měl 9 dětí – 6 dcer a 3 syny. Z dětí získal mlýn syn Wenzl (1688 – 1733), který byl majitelem mlýna od roku 1715. Za manžel měl Margarethu Lutzovou a s ní 6 dětí.

Tereriánský katastr zaznamenal na mlýně k roku 1717 Hanse Harlasse.

V roce 1721 provozoval mlýn Lorenz Stadlman, který ho měl patrně pronajatý po smrti některého Harlasse, kdy nástupce ještě nebyli plnoletí.

Od roku 1746 zde byl mlynářem Andreas Harlass (narozen 1720), syn mlynáře Wenzla Harlasse. Z jeho 7 dětí 4 zemřely ještě v dětském věku, nástupce se stal patrně syn Paul Harlass narozený roku 1751 na Brodském mlýně.

Rok 1838 – mlýn držel Thomas Gerstner.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1869 patřil mlýn Josefu Hanikovi, již o rok později zde byl  Wenzl Brosch ze Všerub. Kupnou smlouvou přešel mlýn v prosinci 1872 na Johanna Sittauera a jeho manželku Marii, každému patřila jedna polovina.

V roce 1903 probíhala dražba zadluženého mlýna, získal ho Siegfried Buxbaum, které ho ve stejném roce prodal Josefu a Josefě Gartnerovým.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Dle sčítání obyvatel v roce 1921 byl zdejším mlynářem stále Josef Gartner, narozený roku 1873 na klíčovském mlýně. Žila zde s ním jeho manželka Josefa, narozená 1872 v Kumpolci, a jejich 4 dcery Margaretha, Katarina, Marie a Berta. Na mlýně nebyla přihlášena žádná čeleď.

Josef Gartner je uváděn také v soupise vodních děl z roku 1930, kde byl vodní provoz evidován jako mlýn a elektrárna. Josef Gartner provozoval také ještě zemědělskou činnost.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Před 2. světovou válkou byl mlýn v majetku Johanna a Kateřiny Beschtových, kteří byli po válce odsunuti do Německa.

V lednu 1946 získal opuštěný mlýn v přídělu vdovec s 5 dětmi Jan Voják, kterému bylo 57 roků. Pocházel ze Strakonicka a byl vyučený zedník, na mlýně a zemědělské usedlosti, ze které měl odvádět dodávky obilí, se udržet nemohl. V roce 1949 usedlost prodal manželům Velkovým z brodu čp. 5.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V letech 2012 – 2013 prošla budova bývalého mlýna rozsáhlou rekonstrukcí, pouze na návodní straně si zachovala původní podobu. Nemovitost je využívána k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kordík
  • Bittner
  • Harlass
  • Stadlman
  • Gerstner
  • Hanika
  • Brosch
  • Sittauer
  • Buxbaum
  • Gartner
  • Beschte

Historie mlýna také obsahuje:

1629 Tomas Kordík

1631 Johann Kordík

1633 Andreas Kordík

1654 Jiří Bittner

před 1688 Johann Harlass

1715 Wenzl Harlass

1717 Hans Harlass

1746 Andreas Harlass

Paul Harlass                 

1838 Thomas Gerstner

1869 Josef Hanika

1870 Wenzl Brosch

1872 Johann Sittauer

1903 Siegfried Buxbaum

1903 Josef Gartner

kolem 1939 – 1945 Johann Beschte

1946 – 1949 Jan Voják

1949 manželé Velkovi


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        Zděná budova ve tvaru písmene L, severní část byla obytná, v jižní části přiléhající k náhonu byla mlýnice.
              Žádná položka není vyplněna
              Zaniklý
              • výroba elektrické energie
              • náhon
              • odtokový kanál
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,4 m, výkon 4,5 HP.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 3,4 m, výkon 4,5 HP.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníPlzeň, str. 43
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníPlzeň, str. 43
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 243 - 245
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Kladruby - římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/kladruby?page=1
              Datum citace internetového zdroje29. 11. 2019
              AutorClaudia Weck
              NázevMühlen, Mühlenbesitzer, Mühlenpächter und Müllermeister im Archivbereich Pilsen 1. Teil Kladrau (Kladruby), Mies (Stribro) und Umgebung
              Rok vydání2018
              Další upřesněnís. 31-38
              Odkazhttps://www.familia-austria.at/index.php/datensammlungen/oeffentliche-daten/1447-muehlen-in-kladrau-mies-und-umgebung
              Datum citace internetového zdroje01 2021

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              29.11.2019 11:50 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 30.11.2019 20:04
              doxa (Jan Škoda) 5.2.2021 16:47