Historie
Obecná historie:
Mlýn patřil klášteru v Emauzích. V osmdesátých letech byly v elektrárně ještě původní Francisovy turbíny, ale nefunkční. V roce 2004 byla jedna budova uvnitř zcela zničená a celý mlýn bez zařízení. Původní podoba mlýna a jezu je vidět v pořadu HZČ Karla Čáslavského.
Od Jana Heřmana:
Do roku 1712 vymření Holických ze Šternberka, to vlastnili Šternberkové, pak to měli různí majitelé od roku 1712 -1841. Panství koupili Šternberkové zpět, ale mlýn vlastnil Emauzský klášter, pak patrně rodina Kyselova .cca do roku 1901. Paní Kyselová zemřela v roce 1901. Pak to patrně koupil mlynář Strýček - dcera provdaná Filipová. Dnes to vlastní rodina Filipova = Milan Filip. v českém Šternberku je ještě jeden mlýn a to na nedaleké Brtnici - také Filipův, Shoda jmen? V roce 1920/30 přestavěn na pilu ta patrně patřila Šternberkům .Šternberkové koupili mlýn v Ratajích nad Sázavou, který přebudovali na elektrárnu, Dolní mlýn u řeky. Odtud ve 30 let táhli elektřinu pro svůj velkostatek a hrad. Obec byla elektrifikována o něco později -Jihočeské energetické závody. Můj dědeček ještě v roce 1933 svítil petrolejkou v Českém Šternberku. Já vám zjistím tu historii mlýna a vy si to doplníte. Mlýn tam byl patrně už v 2. polovině 13. století v 14. století už rozhodně ,protože se ho týkalo nařízení Karla IV.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1554 Desky zemské: náchlební mlýn o čtyřech složeních (jšk)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan (56 let), měšťan, manželka Maruše (40), synové Václav (17) a Jan (10), dcera Marie (8), tovaryš Jan (26), všichni katolíci
1714-1748 mlynář Holický, panský mlýn o 1 kole s panskou pilou, mlynář platí obvyklý úrok z mlýna a pily + vodní činži
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1861 zakoupila kongregace beuronských benediktinů, opatství Praha - Emauzy
Básník Josef Václav Sládek chodil za mlynářem Kyselou do Č. Šternberka z nedalekého Praku. V letech 1879 -1887 tam jezdil na letní byt.
poč. 20. stol. přestavěn na parní
1903 instalována turbína
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
1914 jedno vodní kolo nahrazeno Francisovou turbínou
1917 zakoupil Alois Strejček, zřízena pekárna a lisovna oleje (jšk)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První republika (1919–1938)
1921 František Strejček, rekonstrukce mlýna - osm válcových stolic (jšk)
1930 majitel Alois Strejček
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1948 uvalena národní správa
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 Středočeské mlýny n.p.
do r. 1955 vedl elektrárnu stále František Strejček, 1955 zatčen, ale nic mu nebylo dokázáno
1958 mlýn s elektrárnou znárodněn
1963 ukončeno mletí, zařízení dáno do šrotu (jšk)
mlýn koupil stítní statek a využíval ji jako sklad obilí
1965 opravena elektrárna
září 1967 část dřevěné budovy pily stržena a odstraněna, katr s příslušenstvím odvezen
1967 elektrárna odstavena, odpadová strouha zasypána
1979-1982 postaven nový jez
Vývoj po roce 1989
mlýn restituován potomkům původních majitelů, zbylou část privatizavali Jan a Milan Filipovi
vyčištěna odpadová strouha, zprovozněna turbína s elektrárnou
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jan
1714-1748 Holický
1861 kongregace beuronských benediktinů, opatství Praha - Emauzy
-1901 Kysela
1917-1921 Alois Strejček
1921-1958 František Strejček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: