Má více řeči než mlynář vody.
(české přirovnání, 14. století)

mlýn v Nové Vsi

mlýn v Nové Vsi
1
Nová Ves nad Lužnicí
37809
Jindřichův Hradec
Nová Ves nad Lužnicí
48° 48' 36.7'', 14° 55' 54.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Větší mlýn na Lužnici na rakouském území, které po roce 1918 přešlo k ČSR. Před rokem 1989 byla v objektu závodní jídelna, podnikový lékař a zubař a podnikové byty.
Dnes je majetkem firmy Stasek, stejně jako zkrachovalá továrna Skloform naproti. Objekt je prázdný a po povodni 2002 chátrá, dovnitř silně zatéká. MVE je samostatný objekt .
225 m východně od kaple sv. Anny v Nové Vsi
Lužnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

22. dubna 1749 prodal Ferdinand Lendl svůj mlýn 900 zl. Nicolausi Wendlovi.

Nicolaus Wendl, narozený 23. února 1713, syn mlynáře z Heidenreichsteinu, se oženil s Katharinou Kietreiberovou z Gmündu 28. září 1745 ve farnosti Gmünd.

Nicolaus Wendl se objevuje také v Tereziánském katastru z roku 1751:

Panství Vitoraz, v Nové Vsi nad Lužnicí, katastrální kniha fol. 296v, majitel Nicolaus Wendl, živnost „mlynář“.

Dům, přilehlá pole a louky, stejně jako mlýn se třemi složeními byly oceněny na 381 zlatých.

Nikolaus Wendl zemřel ve věku 40 let dne 22. března 1753 v Nové Vsi nad Lužnicí. Inventární není (nebo již není?) k dispozici.

Vdova Katharina Wendlová se 9. července 1754 v farnosti Gmünd provdala za Michaela Steidla, syna mlynáře z Radlmühle (Waldkirchen a. d. Thaya).

V Josefinském katastru, Nová Ves nad Lužnicí se nachází Michael Steidl č. 113

Po smrti Michaela Steidla, mlynáře v Nové Vsi nad Lužnicí, je podle jeho závěti dům a mlýn přidělen jeho svobodnému bratranci Karlovi Steidlovi, synovi mlynáře z Gilgenbergu (Waldkirchen a. d. Thaya), dne 6. března 1794 za 5700 zlatých.

Karl Steidl se oženil s Katharinou Kollmannovou, dcerou mlynáře z Nasterzeilu, dne 6. března 1794 ve farnosti Gmünd.15 Podle oddacího listu ze dne 27. května 1794 vnesla nevěsta do manželství věnem 1000 zlatých, ženich svůj mlýn a hospodářství.

Karl Steidl, mlynář v Nové Vsi nad Lužnicí 1, zemřel ve věku 56 let dne 29. července 1821 na tuberkulózu. V inventáři ze dne 27. září 1821 je jeho polovina domu a mlýna oceněna na 6.500 zlatých, celková hodnota tedy činí 13 000 zlatých.

Dne 23. října 1821 došlo k odhlášení a přihlášení domu a mlýna v Nové Vsi nad Lužnicí č. 1 na jeho vdovu Katharinu Steidlovou.

Stabilní katastr 1817-1825, VOMB, 126 Erdweis (dnes Nová Ves nad Lužnicí)

Číslo parcely: 18 Příjmení, jméno: Steidlová Katharina, povolání: mlynářka, číslo domu: 1

NÖLA, FK složka OM 126, 1823

Dne 4. května 1824 prodala ovdovělá Katharina Steidl dům a mlýn svému synovi Ignazi Steidlovi a jeho snoubence Anně Kainzové za 8 294 zlatých.19 Katharina Steidlová zemřela ve věku 52 let dne 24. července 1824 na zápal plic v Nové Vsi nad Lužnicí 1.

Ignaz Steidl a Anna Kainzová ze Steinbachu se vzali 1. června 1824 ve farnosti Schrems. Ignaz Steidl vnesl do manželství mlýn v Nové Vsi nad Lužnicí 1, který koupil od své matky Kathariny Steidlové.

Anna Steidlová zemřela ve věku pouhých 35 let na ztvrdnutí jater dne 11. února 1837 v Nové Vsi nad Lužnicí.

Vdovec Ignaz Steidl se oženil s Franziskou Eggerthovou, dcerou mlynáře z Langeggu, dne 11. července 1837 ve farnosti Langegg, podle oddacího protokolu přinesla nevěsta do manželství 2 000 zlatých, vdovec Ignaz Steidl svůj vlastní majetek.

Ignaz Steidl, mlynář v Nové Vsi nad Lužnicí 1, zemřel ve věku 44 let na hnisavou horečku dne 30. července 1848.

(historii zpracovala Ingrid Schusterová)

 

Vdova Franziska Steidlová se provdala za Franze Traxlera, syna mlynáře z Kitličkova mlýna v Číměři 27 (německy Schamers), dne 3. března 1851 ve farnosti Krabonoš. V katastru nemovitostí bylo poznamenáno, že na základě manželské smlouvy ze dne 21. června 1851, Zl. 761, byla polovina vlastnického práva k mlýnu v hodnotě 4 000 zlatých převedena na ženicha Franze Traxlera.

Franz Traxler, mlynář v Erdweis, zemřel ve věku 29 let dne 13. října 1852 na ztvrdnutí jater.

Dne 18. srpna 1853, Zl. 3279 bylo na základě dědického řízení ze dne 12. února 1853, č. 4337, vdově Franzisce Traxlerové přiznáno vlastnické právo k druhé polovině mlýna.

Vdova Franziska Traxlerová se provdala za Johanna Traxlera, bratra svého zesnulého manžela, dne 6. června 1854 ve farnosti Krabonoš. Na základě manželské smlouvy ze dne 27. května 1854 je polovina vlastnického práva k mlýnu v Nové Vsi nad Lužnicí č. 1 (4 400 zlatých) převedena na ženicha Johanna Traxlera.

Téměř rok po svatbě zemřela Franziska Traxlerová ve věku 40 let dne 7. května 1855 na tuberkulózu.

Na základě dědického řízení ze dne 25. června 1856, Zl. 462, po smrti Franzisky Traxlerové bylo vdovci Johannu Traxlerovi převedeno výlučné vlastnické právo (zapsáno do katastru nemovitostí až v únoru 1869!).

Vdovec Johann Traxler se oženil s Marií Eggerthovou, dcerou mlynáře z Nasterzeilu, dne 10. května 1863 ve farnosti Krabonoš.35 Maria Traxler zemřela ve věku pouhých 25 let dne 6. července 1866 na tuberkulózu. (Nezapsáno v pozemkové knize!)

Vdovec Johann Traxler se oženil s Marií Plankovou, dcerou obchodníka z Groß-Siegharts, dne 30. dubna 1867 ve farnosti Krabonoš. Johann Traxler, mlynář v Erdweis, zemřel ve věku 39 let dne 6. října 1868 na tuberkulózu.38

V katastru nemovitostí bylo dne 18. února 1869, č. 656, poznamenáno, že na základě dědického řízení ze dne 25. června 1856, č. 462 na Franzisku Traxlerovou na základě uzavřené manželské smlouvy bylo zapsáno 1) výlučné vlastnické právo Johanna Traxlera a 2) spoluvlastnické právo Marie Traxlerové (8 000 zlatých).

Vdova Maria Traxlerová a Andreas Gabler, budoucí mlynář v Nové Vsi nad Lužnicí, se vzali 6. dubna 1869 ve farnosti Krabonoš.

Dne 12. dubna 1869, Zl. 1319, bylo v katastru nemovitostí zaznamenáno, že na základě dědického řízení ze dne 2. dubna 1869, č. 1456, a manželské smlouvy ze dne 7. dubna 1869 bylo vlastnické právo zapsáno z poloviny na Andrease a Marii Gablerovy.

•    Dcera Theresia, narozená 17. srpna 1873 v Nové Vsi nad Lužnicí, se provdala za Antona Apfelthalera z Gmündu 25. srpna 1896 ve farnosti Krabonoš.

•    Syn Rudolf, narozený 29. prosince 1874 v Nové Vsi nad Lužnicí, se oženil s Ernestinou Bauerovou 27. června 1905 ve farnosti Brand. Byl vedoucím Kostkovy pily Kostkasäge v Hamru u Chlumu u Třeboně. Rudolf zemřel ve věku 36 let dne 4. prosince 1911 v Neunagelbergu.

Z pěti společných dětí tři zemřely v kojeneckém věku.

Dne 9. února 1901 bylo zahájeno konkurzní řízení proti Andreasi Gablerovi, dne 12. února 1901 proti Marii Gablerové a zaznamenáno v katastru nemovitostí. Tato skutečnost byla také zveřejněna 17. února 1901 ve Wiener Zeitung.

5. července 1901 následovala dražba. 

Andreas Gabler zemřel ve věku 63 let na vyčerpání (zánět močového měchýře) dne 3. července 1905 v Nasterzeilu, jeho vdova Maria Gablerová dne 26. srpna 1912 ve věku 67 let rovněž v Nasterzeilu.

Na základě kupní smlouvy ze dne 23. srpna 1901 bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo společnosti C. Stölzles Söhne AG für Glasfabrikation 

(historii zpracovala Ingrid Schusterová)

1930 elektrárna  a  strojírna Stölzle a syn

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dne 13. října 1939 byla do katastru nemovitostí zapsána žádost o zápis vlastnického práva společnosti Stölzle österr. Glasindustrie AG ve Vídni.

Spojené české sklárny národní podnik Heřmanova Huť (Spojené české sklárny, státní podnik Heřmanova Huť) – zapsáno 4. prosince 1946, čd. 509/46.

Československý stát , sklářský národní podnik – zapsáno 23. listopadu 1950, čd. 1018

Sklárské strojírny a slévárny národní podnik v Turnově  – zapsáno 29. ledna (leden) 1964, čd. 193.

2002 zatopen při povodních, od té doby prázdný a chátrá

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lendl
  • Wendl
  • Steidl
  • Traxler
  • Gabler

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
11 2020
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice je součástí dispozice domu
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    Bývalý mlýn a elektrárna je situován při Lužnici na východním okraji obce. Vlastní budova působí velmi mohutným dojmem o rozměrech cca 25 x 15 x 6 m, s velkou valbovou střechou a sdruženým komínem. Datování na mohutném hranolovém komínu 1834.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • klenba
    • schodiště
    • zcela bez technologie aj.
    Žádná položka není vyplněna
    mlýn o 3 složeních
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    • jez
    • stavidlo
    • turbínový domek
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,6 m3/s, spád 2,6 m, výkon 97 HP
    2010 MVE:1 x Francis, výkon 30 kW, roční produkce 0,080 GWh
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,6 m3/s, spád 2,6 m, výkon 97 HP
    2010 MVE:1 x Francis, výkon 30 kW, roční produkce 0,080 GWh
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 37
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 37

    Žádná položka není vyplněna

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - vodní dílo

    Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

    Vytvořeno

    9.11.2020 21:30 uživatelem doxa (Jan Škoda)

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna
    Rudolf (Rudolf Šimek) 10.11.2020 20:41