Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýnek byl ve staré chalupě Karla Polacha čp. 64.
Tehdejší mlynář v tomto mlýně se jmenoval Kubala.
Čtyři janovické mlýny se 4 složeními semlely ročně 20 měřic pšenice, 300 měřic žita, 20 měřic ječmene a 90 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Dotyčné stavení bylo před druhou sv. válkou zbouráno a nové bylo postaveno asi o 10 až 15 m směrem na východ.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýniště je součástí budovy čp. 64 rodiny Roháčků (Čestmír, Roman a Tomáš Roháčkovi) na parcele č. 445.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Okolo 1833 – Kubala
- Karel Polach
Kronikář dodává: „Tuto zprávu jsem získal v listopadu 1962 od Pavla Poledníka, nar. 22. 5. 1888 v Janovicích, který to vše pamatuje podle vyprávění svého otce. Dotyčný se pamatuje, jak slyšel asi jako desetiletý chlapec, že poslední mlýnek u Kubale čp. 64 se zastavil. Bylo to asi roku 1898. Ostatní tři mlýnky nebyly v té době již v provozu“.
Zobrazit více
Dle urbáře frýdeckého panství z roku 1664 : „Jan Vilk a Pavlásek má role 8 čtvrtní a mlýnek o jednom kole a dává ze mlýnka o sv. Jiří 31 grošů a 3 haléře, o sv. Václavu 31 gr. 3 hal., na hlásku 9 gr., k tomu 4 slepice a 24 vajec. Berně císařských 16 rýnských. Z tohoto mlýnku povinen při prodeji auffank spraviti a na správky tesařské, kde jim poručí, pomoc učiniti.“ Adam Valásek má role 8 čtvrtí. I ten „ze mlýnka v kterým toliko sobě mleti má, dává platu o sv. Jiří 18 grošů a o sv. Václavě 18 grošů… Šímek Liškův má role v pasekách v šíři 10 čtvrtí a zdéli 16 čtvrtí, též má mlýnek o jednom kole, dává o sv. Jiří 1 rýnský 9 grošů a o sv. Václavě 1 rýnský 9 grošů… Mlýnkův v této vsi poddaným náležejících jsou čtyři, do kterých poddaní nositi nesmějí a krom do fojtova sami, chalupníci dle nadání k mletí nositi mohou“
(Tyto tři mlýnky v Janovicích nelze dnes přesně lokalizovat, resp. přiřadit k jednotlivým objektům.)
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: