Biskup Vilém Prusinovský z Víckova vymezil roku 1567 fojtu Thomanovi práva a povinnosti. Robotovat mu mají 3 sedláci, je povinen stavět koně a zbrojného pacholka, má celkem 4 lány role, moučný mlýn o jednom kole, pilný mlýn z něhož platí na sv. Jana Křtitele 30 gr. a svobodnou krčmu. Mohl užívat bez poplatku mlýn. Ale za užívání pily platil vždy o svatém Janu třicet grošů bílých.
Burian Barský z Baště nechal již roku 1556 bez příčiny poddaným z Hodoňovic rozmetat stav na jednom z ramen řeky, vedoucí na mlýn fojtovi z Metylovic.
„…Barský těchto dnův nyní jminulých, dadůce lidem v řece Ostravici ryby lapati a k tomu ji některým pronajímajíce, kteráž řeka podle smlůvy i za předkův našich, dobrých pamětí, měla by s pokojem z tolika k vlastnímu lovení a užívání z obů stran ná s kní býti, dopustil jest lidem Hodoňovským, sám přítomen jsouce, stav fojtu našemu metylovskému při tý vodě na znamenitů škodu jeho rozmetati… a tak se týž Barský svrchu psanými příčinami bezděčně proti nám nepřátelstvím nutí…“
V urbáři hukvaldského panství z roku 1581 je uvedeno, že „Thoman, fojt motylovský, má čtyry lány roli, mlýn maučný o jednom koli, krčmu a fojtství svobodné, z toho platu nedává, jenom lidi spravuje, aurok aneb platy vybírati a na zámek donášeti povinen, na to nadání od jeho milosti slavnej paměti biskupa Vilíma má.“ Dále se zde uvádí (fol. 97), že „Thoman, fojt, z jednoho kola při mlýně svým přistaveného o svatým Jiří 7 ½ gr. , o svatým Václavě tolikýž, a z pilného mlýnu podle nadání o sv. Janě křtiteli Božím dávati má 1 zl.“
Mlýn býval při metylovickém fojtství jako nedílná součást majetku až do konce feudalismu.
