Když člověk náhodou přijde do blízkosti mlýna nebo špýcharu,
ale nenajde tam žádnou práci, přesto na něm
zůstane ulpěný prach.
(německé přísloví)

Fojtův mlýn, pila Pod hurou

Fojtův mlýn, pila Pod hurou
137
88
Metylovice
73949
Frýdek-Místek
Metylovice
49° 36' 46.0'', 18° 21' 5.4''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn středověkého původu, ležící v sousedství Pržna, náležející však k Metylovicím. Po roce 1900 přestavěn na pilu, značně rozšířenou v letech 1946-1947. Dnes slévárna Gilar s.r.o., v jejímž areálu leží mlýniště.
1,8 km východně od kostela Všech svatých v Metylovicích
Ostravice
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Velík (1439 – první jmenovaný metylovický fojt) „bere příjmy z mlýna o jednom složení na břehu větší Ostravice…“

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Biskup Vilém Prusinovský z Víckova vymezil roku 1567 fojtu Thomanovi práva a povinnosti. Robotovat mu mají 3 sedláci, je povinen stavět koně a zbrojného pacholka, má celkem 4 lány role, moučný mlýn o jednom kole, pilný mlýn z něhož platí na sv. Jana Křtitele 30 gr. a svobodnou krčmu. Mohl užívat bez poplatku mlýn. Ale za užívání pily platil vždy o svatém Janu třicet grošů bílých.

Burian Barský z Baště nechal již roku 1556 bez příčiny poddaným z Hodoňovic rozmetat stav na jednom z ramen řeky, vedoucí na mlýn fojtovi z Metylovic.
„…Barský těchto dnův nyní jminulých, dadůce lidem v řece Ostravici ryby lapati a k tomu ji některým pronajímajíce, kteráž řeka podle smlůvy i za předkův našich, dobrých pamětí, měla by s pokojem z tolika k vlastnímu lovení a užívání z obů stran ná s kní býti, dopustil jest lidem Hodoňovským, sám přítomen jsouce, stav fojtu našemu metylovskému při tý vodě na znamenitů škodu jeho rozmetati… a tak se týž Barský svrchu psanými příčinami bezděčně proti nám nepřátelstvím nutí…“

V urbáři hukvaldského panství z roku 1581 je uvedeno, že „Thoman, fojt motylovský, má čtyry lány roli, mlýn maučný o jednom koli, krčmu a fojtství svobodné, z toho platu nedává, jenom lidi spravuje, aurok aneb platy vybírati a na zámek donášeti povinen, na to nadání od jeho milosti slavnej paměti biskupa Vilíma má.“ Dále se zde uvádí (fol. 97), že „Thoman, fojt, z jednoho kola při mlýně svým přistaveného o svatým Jiří 7 ½ gr. , o svatým Václavě tolikýž, a z pilného mlýnu podle nadání o sv. Janě křtiteli Božím dávati má 1 zl.

Mlýn býval při metylovickém fojtství jako nedílná součást majetku až do konce feudalismu.

Asi okolo roku 1900 změnil tento mlýnek několikrát majitele, aby se posléze stal majetkem Josefa Gřunděla, rolníka a hostinského v Pržně. Tento poslední
majitel zrušil v koupeném objektu mlýnské složení a nahradil jej katrem na řezání dříví. Dal také zpevnit příjezdovou cestu z okresní silnice Frýdlant – Frýdek
v délce asi 1 km.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Jelikož zde byla velice malá vodní síla, zakoupil pozdější majitel této pily, synovec a zeť Jan Gřunděl po první světové válce parní stroj a tak mohl v podniku postavit katry dva, čímž posílil význam této pily. Tato pila byl však byla jen menším podnikem asi o 15 zaměstnancích.

1930 pila Jan Gründel

1946 – 1947 dal přebudovat další majitel celý podnik od základu. Dal postavit moderní halu, zakoupil moderní stroj ze Švédska na loupání dýh, takže velice stoupl význam podniku a také počet zaměstnanců stoupl asi na 40 osob.

Pila byla znárodněna, zrušena a přeměněna na kovospracující podnik, který tam sídlí dodnes. Jeho součástí je i malá pila, která je však nová.

2020 slévárna Gilar s.r.o.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kubala
  • Šigut
  • Kořínek
  • Kocián
  • Gřunděl
  • Gründel

Historie mlýna také obsahuje:

1439 – Velik, fojt
1567–1581 – Thoman, fojt
1629 – Václav, fojt
Do 1705 – Matěj Kubala, fojt
1705–1720 – Ondřej Kubala, fojt
1720–1739 – Jiří Kubala, fojt
1739–1755 – Ondřej Šigut, fojt
1755–1765 – František Šigut, fojt
1767–1779 – Jan Kořínek, fojt
1779–1790 – Jiří František Šigut, fojt
1830–1848 – Martin Kocián, fojt
1900–1915 – Josef Gřunděl
1915 – Jan Gřunděl (synovec předešlého)

1930 Jan Gründel

Za řekou Ostravicí pod kopcem zv. Čupek, na katastru obce Metylovic byl od nepaměti mlýn, patřící k metylovickému fojtství. Neměl valného významu, jelikož
ležel stranou obce Metylovic i obce Pržna. Byl to jen takový malý klepáč, spíše jenom k šrotování zrní pro dobytek.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    06 2013
    • dochovány objekty doplňkových provozů
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      Budova mlýna (pily) se zachovala ještě na PK mapě. Později byl areál přestavěn na velkou pilu „Pila pod Hurou“ a starší budovy zanikly. Vznikly nové velké haly a na místě mlýna je zatravněná plocha uprostřed tohoto areálu čp. 137.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • kovoobráběcí dílna
          Josef Gřunděl zrušil v koupeném objektu mlýnské složení a nahradil jej katrem na řezání dříví. Pozdější majitel této pily, synovec a zeť Jan Gřunděl po první světové válce v podniku postavil katry dva, čímž posílil význam této pily. Ta však byla jen menším podnikem asi o 15 zaměstnancích.
          Až teprve v letech 1946 – 1947 dal přebudovat další majitel celý podnik od základu. Dal postavit moderní halu, zakoupil moderní stroj ze Švédska na loupání dýh, takže velice stoupl význam podniku a také počet zaměstnanců stoupl asi na 40 osob. Také tato pila byla znárodněna, zrušena a přeměněna na kovozpracující podnik, který tam sídlí dodnes. Jeho součástí je i malá pila, která je však nová.
          • náhon
          Náhon začínal již ve Frýdlantě vydělením se z tzv.mlýnského (hamerního, walcverského) náhonu cca 100m před jeho vtokem do Ostravice nad Prženským splavem. Před mlýnem odbočoval z náhonu regulační kanál, který se pod mlýnem opět vléval do náhonu. Od západu náhon přibíral vodu z potůčku z jižního úpatí Čupku, kde snad bývaly menší rybníčky (dnes částečně zachovány) - soubor několika malých rybníčků „V rybníku“.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, hktnost 0,8 m3/s, spád 3,2 m, výkon 26,5 HP (19,61 kW)
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, hktnost 0,8 m3/s, spád 3,2 m, výkon 26,5 HP (19,61 kW)
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hlltnost 0,48 m3/s, spád 2,5 m, výkon 9,25 HP (6,85 kW)
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          PopisPo I. světové válce instalován parní stroj pro pohon pily.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          PopisPo I. světové válce instalován parní stroj pro pohon pily.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 377-379

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          11.12.2020 12:19 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 13.12.2020 17:31