Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1621 měl Milíkov 17 gruntů, jedno fojtství (rychtářství) a dva mlýny.
1692 se uvádí stejný počet osedlých, kromě toho i 2 mlýny, z nich jeden fojtský.
1773 měl Milíkov 25 gruntů, 2 mlýny, 1 pilu a asi 20 domků, roztroušených na podhorských stráních.
V poslední čtvrtině 18. století tu byly tři mlýny.
V pol. 19. stol. 3 mlýny na horní vodu zpracovaly ročně 20 měřic pšenice, 60 měřic žita a 70 měřic ovsa.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V Milíkově existoval tedy ještě třetí mlýn při obecním domě č. 25 (nájemník p. Josef Czeczotka).
V dávnějších časech tento mlýn patřil Pavlu Kajzarovi (z č. 71), později přešel do společného vlastnictví Kajzarů a Czeczotků (Čečotků).
Mlýn neexistuje minimálně od roku 1880.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
- Pavel Kajzar
- Josef Czeczotka
- Kajzar a Czeczotka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
