mlýn a tkalcovna v Mikulášovicích

V roce 1766 dle soupisu poddaných držel mlýn Anton Heyne (věk 30), s ním zde žila manželka Magdalena (26) a syn Frantz Joseph (3). V soupise poddaných z roku 1771 dostal mlýn čp. 523, hospodařil zde stále stejný pár nyní již se třemi syny Frantzem Josephem (9), Johannem Antonem (3) a Frantzem Antonem (1).

Dalším zdejším mlynáře byl Christoph Heinze. V roce 1789 zde byl zapsán (věk 40 roků) s manželkou Marií Annou (37) a 5 dětmi Marií Annou (10), Magdalenou (8), Marií Johannou (6), Johannem Lorenzem (2) a Marií Agnes (4 měsíce). V roce 1798 zde s Christophem žila jeho druhá manželka Elisabeth (28) a 7 dětí, k pěti výše jmenovaným přibyli ještě syn Nikolaus (7) a dcera Veronika (5). Z druhého manželství vzešel ještě syn Johann narozený v roce 1802.

Mlýn převzal nejstarší syn z prvního manželství Lorenz (Johann Lorenz). Jako mlynářský mistr je zde uváděn v roce 1814 s manželkou Magdalenou (21), na mlýn s ním bydleli jeho otec, nevlastní matka a mladší sourozenci Nikolaus, Johann a Veronika. V roce 1819 byl Lorenz Heize ženat s Magdalenou a byl otce půlročního syna Lorenze, ke kterému v následujícím roce přibyl druhý syn Alois. Starý mlynář Christoph Heinze již nežil, na mlýně bydlela nevlastní matka Elisabeth a nejmladší bratr Johann, který se učil kovářem.

Po Heinzových sem přišel Ignaz Rettig (narozen 1805) s manželkou Eleonorou (1805), kterým se zde narodili dva synové Joseph (1833) a Adolph (1844). Na mlýně žil také mladší syn předešlého mlynáře Alois Heinze s manželkou Veronikou a stejnojmennou dcerou, který se živil zemědělstvím a pracoval v hospodářství mlýna.

K roku 1851 je v matrice zaznamenán nový majitel mlýna. Byl jím mlynářský mistr Franz Pusch s manželkou Rosinou, rozenou Müller, dcerou tesařského mistra z obce Lipová. Jako mlynářský pár na mlýně čp. 523 jsou uváděni v zápise o narození syna Johanna Reimunda 25. 6. 1851.

Mlýn převzal Josef Hubert Pusch, syn předchozího. Jako majitel mlýna je zapsánu v matričním zápise o narození dcery Marie Heleny ke dni 17. 12. 1865 společně s manželkou Helenou, rozenou Michel, dcerou kovářského mistra z Mikulášovic.

Již v březnu 1867 zde byl zaznamenán nájemce Karl Reinisch s manželkou Franziskou, u kterého byla uvedena soukenická živnost. Zde byl patrně počátek přeměny mlýna na textilní provoz.

V roce 1872 byl majitelem domu továrník Josef Pietschmann, syn stejnojmenného továrníka z Mikulášovic, s manželkou Marií Albinou, rozenou Menzel, dcerou obchodníka z Mikulášovic. Josef Pietschmann provozoval v bývalé budově mlýna tkalcovnu specializovanou na výrobu stuh. Syn Josef, narozený v říjnu 1872, se v roce 1906 oženil s Marií Theresií Rodemann a převzal později po otci tkalcovnu.

V roce 1908 byl majitelem tkalcovny čp. 523 Josef Pietschmann, spolumajitelem byl Josef Endler, který vykonával profesi účetního.

V roce 1923 byl vodní provoz s čp. 523 evidován jako výrobna stuh, v seznamu z roku 1930 jako tkalcovna Josefa Pietschmanna, avšak pod nesprávným čp. 532.

Budoba byla zbourána po roce 1951. Na leteckém snímku z tohoto roku ještě stojí v zachovalém stavu.

Pozemek po bývalém mlýnu a tkalcovně jev katastru nemovitostí evidován jako zemědělský půdní fond, travnatý porost, a je v majetku města Mikulášovice.