Kde mele více mlýnů,
dostane se vždycky mouka dříve.
(estonské přísloví)

Tuchlovický mlýn; Heron Mühle

Tuchlovický mlýn; Heron Mühle
16
Zemědělců
Tuchlovice
273 02
Kladno
Tuchlovice
50° 8' 32.3'', 13° 59' 53.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Památkově chráněný, z části roubený mlýn, který dnes velice chátrá.
Mlýn stojí na samotě, necelý kilometr severovýchodně od středu obce Tuchlovice.
Tuchlovický potok
20554/2-4082
nepřístupný

Obecná historie:

První písemná zmínka o Tuchlovicích pochází z roku 1283.[i] Okolí mlýna i Tuchlovic však mělo své obyvatele již v prvním století našeho letopočtu. V bažině východně od mlýna nalezli archeologové zbytky osídlení z období římského císařství. Kvůli bahnu se zde zachovala řada dřevěných konstrukcí a výrobků - např. kusy dřevěných misek, část žebříku a držadla. U mlýna zjistili i pece na zpracování železné rudy a dílny na zpracování železa. Sídliště pochází z druhého a třetího století našeho letopočtu.[ii]

První nalezená zmínka o mlýnu pochází až z prvního Tereziánského katastru, z roku 1748, kde se píše: „1 mlynář na vlastním mlýně o 1 kole na nestálé vodě“.[iii] Existenci mlýna potvrzuje i vyobrazení na I. a II. vojenském mapování (obr. 2/21, 3/21).[iv] Detail dispozice mlýnského areálu poprvé zachycuje Indikační skica z roku 1841 (obr. 4/21). Mlýn a protilehlé stavení označuje skica červenou barvou jako nespalné. Třetí budova areálu má barvu žlutou - v době mapování tedy byla spalná. Jako majitele uvádí Indikační skica Antona Hnitku.[v] K roku 1938 vlastnil mlýn Václav Jerman, který jej převzal o šest let dříve od svého otce Jana. Za II. světové války mlynáře Václava Jermana někdo udal, že přechovává obilí a nemá přihlášené rádio. Jermana zatkli a dva a půl roku věznili v koncentračním táboře. Na konci války se pokusil znovu začít mlít, což se mu po několika zamítnutých žádostech podařilo.[vi] Mlýn pravděpodobně přestal pracovat okolo roku 1950 - jako většina malých mlýnů v Čechách.

Dnes tu žije rodina soukromého zemědělce, který areál plně využívá. Budova však slouží spíše jako skladiště a chátrá.



[i] Antonín Profous – Jan Svoboda, heslo Tuchlovice, in: Místní jména v Čechách IV, Praha 1957, s. 394.

[iii] Aleš Chalupa et al. heslo Smečno, panství, in: Tereziánský katastr II, Praha 1966, s. 311.

[iv] Viz I. a II. vojenské mapování, sign. C 106, W_8_I.

[v] Národní archiv, 1. oddělení, fond Indikační skici, sign. Rak 361.

[vi] Ibidem.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Před rokem 1815 byl mlynářem Martin Frolík (doplnil J. Novák)

1841 Antonín Hnitka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Jan Jerman

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hnitka
  • Jerman
  • Frolík

Historie mlýna také obsahuje:

1794-1815 Martin Frolík

1841 Antonín Hnitka

1930 Jan Jerman

1939 - Václav Jerman (RR)

První zmínky o mlýnu na náhonu Tuchlovického potoka jsou až z roku 1748. Na tzv. indikační skice z roku 1841 jsou patrné tři objekty, jako majitel byl uveden Anton Hnitka. Barokní usedlost s klasicistními úpravami hospodářských objektů je zděná s roubenou mlýnicí v prvním patře, původně o dvou kolech. Posledním mlynářem tu byl do roku 1950 Václav Jerman. Část roubené mlýnice je ve špatném stavebním stavu. Náhon i lednice jsou zaneseny, dochována zůstala jen do poloviny zasypaná dvojnásobná mlýnská hranice. Celkovou urbanistickou situaci mlýna poškodila stavba nedaleké dálnice.

záznam ze svatby dcery:
SOA Praha, Tuchlovice 12 O 1787-1826, snímek 22, https://ebadatelna.soapraha.cz/d/10911/22# 

31.ledna 1815  Kateřina pozustala dcera po + Martinovi Frolik Mistru Mlynařskem ze Wsy Tuchlovicz Nro 16 a Marye Manzelky ...

Kateřina Frolíková se narodila v roce 1794 v Tuchlovice čp. 16 viz. https://ebadatelna.soapraha.cz/d/10900/18 , takže už v té době byl Martin Frolík na mlýně

(doplnil J. Novák)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Jádrem areálu (mlýnice a hosp. budovy kolem neprav. dvora, vymezené ohr. zdí s branou) je přízemní, částečně roubená stavba, vystavěná na obdélným půdoryse a krytá mansardovou střechou. Jádro komplexu z přelomu 18. a 19. st. bylo později upravováno.
        Mlýn leží na malém potoce, který protékal obcí Tuchlovice. Nachází se cca 500 metrů SV od vlastní obce po proudu potoka. Okolo mlýna prochází z jihu místní komunikace spojující Tuchlovice s obcí Srby. Budovy mlýna jsou rozmístěné po obvodu dvora, který je přístupný jednoduchou zděnou branou z východu. Po obou stranách brány stojí obytné budovy: původní mlýnská budova na jihu a novější stavení, pokračující nižší hospodářskou částí na severu. Ve východní části areálu se nacházejí dvě stodoly a další hospodářská budova. Obdélné stavení na jih od brány bylo původní mlýnskou budovou. Původní mlýnská budova je na obdélném půdoryse a kryje ji mansardová střecha. Z-část je zděná ze smíšeného zdiva, východní část je do výšky oken zděná, v patře pak roubená, dřevěná. Předmětem ochrany je bývalý mlýn a k němu náležející pozemek s ohrazením.
        Patrová budova bývalého mlýna se zachovanou roubenou částí v patře dokládá původní dřevěnou zástavbu v této oblasti a archaické zpracování otvorů v roubení svědčí o možném mimořádném stáří budovy. Stavba si zachovala svůj původní výraz včetně nejbližšího okolí s mlýnským náhonem. Hodnotná je též celková dispozice areálu.
        Areál mlýna ležel na malém potoce, který protéká Tuchlovicemi. nachází se asi 500 m od vlastní obce po proudu potoka. Okolo mlýna prochází z jihu místní komunikace spojující Tuchlovice se Srby u Kladna. Na západě od mlýn..,9 jde nová čtyřproudá komunikace spojující Prahu u Karlovými Vary na náspu, která mostem překonává místní silnici. Ze severu okolo mlýna protéká stružka vody, která teče v mělkém údolí porostlém stromy. Původně tudy tekl potok, který je dnes asi o 400 m jižněji.
        Rovněž okolo místní komunikace jde alej různých listnatých stromů. Na severu dále pokračují pole.
        Areál mlýna tvoří uzavřený komplex okolo vnitřního dvora, na čtyřúhlém, k východu se rozšiřujícím půdorysu. Vstup do areálu je ze západu jednoduchou zděnou bránou o novými dřevěnými vraty. Bránou se vstoupí na kameny dlážděný dvůr zhruba pětiúhelného půdorysu, který se od brány rozšiřuje. Na obou stranách brány jsou obytné budovy. Levá dále okolo dvora pokračuje nižší hospodářskou částí. Na opsaném konci areálu jsou dvě stodoly a další hospodářská budova.
        Budova no jih od brány byla původně mlýnskou budovou. Má přibližně obdélníkový půdorys. Západní část jo zděnu ze smíšeného zdiva, východní je ve spodní části až nad okna přízemí zděná, dále roubená dřevěná. Střecha je mansardová valbová, přesahující půdorys budovy na všechny strany. Do této budovy se vstupovalo novými dveřmi v ocelové zárubni v jejím severním průčelí ze dvora. Za dveřmi se vstupuje do malé předsíně s dlážděnou podlahou. Z předsíně jdou nové jednokřídlé dveře do obytné místnosti osvětlené dvěma malými rovněž novými dvoukřídlými dřevěnými okny.
        Z místnosti je dveřmi naproti oknům vstup do další místnosti osvětlené ze severu.
        Podlahy v těchto místnostech jsou nové betonové. Stropy jsou ploché, nově omítané na lignopor upevněný na původních trámech. Do této budovy je ještě další vstup dřevěnými dvoukřídlými vraty na pravém konci dvorního průčelí. Za vraty je místnost probíhající přes celou šířku budovy, vybíhající na konci doleva o šířku předsíně. Podlaha je kamenná. Strop má rovněž nový heraklitový na původních trámech. Nad koncem místnosti jsou pouze stropní trámy skrz ně je vidět do krovu. Nad místnostmi v západní části budovy je dřevěná podlaha. Obvodové stěny západní části jsou v patře roubené z dřevěných trámů. Trámy jsou shnilé. Ze severní stěny vybíhají shnilé zbytky trámů do středu disposice. Mezi zdivém a trámy je vel­ká trhlina. Rovněž zdivo |e místy poškozeno trhlinami. Krov je hanbalkový dřevěný, krytina je nová a drážkových tašek. Původní stropy místností jsou nízké. Všechny dveře a část oken jsou nové. Dveře jsou v ocelových zárubních.
        Druhá obytná budova je na sever od brány. Je patrová, se zvýšeným přízemím a podsklepená. Zdivo je pravděpodobně rovněž smíšené. Sklep je rozdělen na dva prosto­ry pod celým půdorysem budovy. Vstupuje se do nich přímo ze dvora dřevěnými jednokřídlými dveřmi po obou stranách schodů vedoucích do přízemí. Za dveřmi je několik kamenných schodů. Místnosti jsou obdélného půdorysu zaklenuté několika poli valených kleneb do I profilů. Podlahy jsou betonové. Do přízemí budovy se vstupuje po dvou jednoramenných kamenných schodech, které klesají podle průčelí na obě stra­ny od horní podesty. Zábradlí tvoří plná omítaná zeď. V ní je ze dvora vstup do prostoru pod schody. Z podesty se vchází dřevěnými dvoukřídlými dveřmi v dřevěné zárubni do síně. Z ní jdou na obě strany jednokřídlé dveře do obytných místností. Zadní polovina síně je oddělena příčkou, za kterou jsou pravotočivé, v horní části přímé dřevěné schody na půdu. Síň je dlážděná, místnosti mají prkennou podlahu. Stropy jsou klenuté neckovou klenbou do I profilu rovnoběžně o delším průčelím domu. V místnostech jsou čtyři klenebné pole, v síni pouze dvě. Půda je připravena na vestavbu obytných místností. Podlaha je dřevěná, krov klasická stolice, krytina drážkové tašky.
        Na východě na tuto obytnou budovu navazuje další nižší hospodářské stavení. Do jednotlivých prostorů se vstupuje přímo ze dvora. Na levé straně dvorního průčelí jsou dřevěné jednokřídlé dveře do prostoru osvětleného ze dvora dvěma malými dřevěnými jednoduchými okny. Tato místnost má betonovou podlahu. Strop je klenutý do I profilů kolmo na průčelí. Do této místnosti je ještě další vstup dřevěnými dvoukřídlými vraty ve středu průčelí. Po pravé straně od těchto vrat jsou další vyšší vrata do místnosti sloužící jako garáž a napravo od nich jsou dveře do chléva, který budovu ukončuje. Ve všech těchto místnostech jsou betonové podlahy a stropy klenuté do I profilů. Půda je stejné jako ve vedlejší obytné budově. Obě půdy jsou vzájemně propojeny dveřním otvorem.
        Na jihovýchodním rohu areálu jsou dvě budovy stodol z kamenného zdiva bez vrat přímo otevřené do dvora. Nad severní stodolou je valbová střecha končící u ští­tové zdi jižní stodoly. Ta má o něco vyšší deskovou střechu. Krytina obou střech jsou opět drážková tašky. Krov je jednoduchá klasická stolice. Do krovů severní stodoly není vidět, protože slouží k uskladnění dřeva, které se pokládá na vazné trámy. V jižní stodole je dřevěný strop.
        Do půdního prostoru se vstupuje ze dvora po dřevěných chodech, které jdou podle kamenné zdi oddělující obě stodoly. Schody jsou i z druhé strany obezděny bílými cihlami. Na jižní stodolu navazuji další hospodářské budovy, které od ní jdou na západ. Jsou to dvě nižší přízemní budovy zděné z bílých cihel. Zakryté jsou sedlovou střechou. U budovy navazující na stodolu chybí střešní krytina. Do budov se rovněž vstupuje ze dvora dřevěnými dveřmi. Levá je zastropena třemi poli vale­ných kleneb do I profilu. Pravá (směrem ze dvora) má strop dřevěný. Podlahy stodol i těchto hospodářských budov jsou hliněné.
        Od konce západní hospodářské budovy jde kamenná zeď, která navazuje na bývalou mlýnskou budovu. Vstupní západní průčelí areálu mlýna se skládá z brány s malou brankou po pravé straně, ze štítu levé obytné budovy a stěny pravé původně mlýnské budovy. Od brány jde mírně do kopce kameny dlážděná cesta, která ústí na místní komu­nikaci. Štít levé budovy má kamenný sokl zděný do kyklopského zdivá zakončený římsou z cihel. Zbytek štítu je hladký, do přízemí v něm osově vedou dvě dvoukřídlá dvojitá dřevěná nová okna. Nad nimi vede do patra podobné trojkřídlé rovněž nová okno. Mezi okny je nápis č. 16 a pod tím letopočet 1914. Štít je lemován římsou. Nahoře je zakončen vodorovně a dále z něj vybíhá půlvalba střechy.
        Brána přímo navazuje na zdivo této budovy# Vrata jsou dřevěná, trámová, zvenku pobitá svislými laťkami. Levé křídlo visí přímo ve zdivu levé budovy, pravé na pilíři, který vrata odděluje od malé branky. Pilíř je opět zděný se stejným kamenným soklem, jako má levá budova. Nad vraty je brána segmentově zaklenuta, ze dvora jde pod zdiven nad vraty i brankou dřevěný trám, který je nese.
        Horní plocha je krytá taškami. Branka napravo od vrat jde asi jen do poloviny je­ jich výšky. Nad ní je pruh zdivá rovněž sagmentově zaklenutý a zakončený římsou, shora zakrytý taškami, který přechází do zdivá pravá mlýnské budovy. Před ní te­rén výrazné stoupá a u pravého konce tohoto průčelí sahá pouze asi metr pod hlav­ní římsu. Střecha je mansardová valbová. Stěna je holá, ve středu má vstup prken­nými dveřmi do patra. Nadpraží je segmentově zaklenuté. Vedle vstupu je malé ob­délné dřevěné dvoukřídlé okénko rozdělené no čest tabulek. Z vnitřní strany je otvor zakryt mříží.
        Celé průčelí je opatřeno vápennou hladkou omítkou a nalíčené. Z jihu pokračuje průčelí mlýnské budovy a dále jde cihlová zeď uzavírající areál, přecházející do hospodářských budov a končící stodolou. Terén doprava výrazně kle­sá a vytváří údolí mezi areálem mlýna a polem na jihu. Toto průčelí jo v levé části holé, původně omítané, s malým obdélným otvorem, a trámovým překladem.
        No pravé straně je spodní část průčelí zděná, omítaná s novým dvoukřídlým dřevěným zdvojeným oknem. Nad oknem až ke střeše pokračuje roubená část z dřevěných trámů. Tato strana budovy je v dezolátním stavu. Zdivo ujíždí a naklání se směrem ven z budovy. Dřevěná část je shnilá, dřevo je rovněž napadeno dřevokazným hmyzem.
        Také ohradní zeď, která na budovu z východu navazuje, se naklání. V ohradní zdi je vedle mlýnské budovy malá branka. Zbytek průčelí je holý neomítaný. Rovněž z východu areál lemují pouze ohradní holé zdi, místy omítané. Vedle severní stodoly jsou ve zdi dřevěná vrata zakrytá shora několika trámy.
        Na severovýchodě je ohradní zeď vyšší, s ubouraným horním okrajem. Na severu je v ní zachovaná dolní část okenního otvoru, což svědčí o tom, že byla původně součástí další budovy. Na severní straně na zeď navazuje hladké průčelí hospodářské budovy a dále o něco ven vystouplé širší obytné budovy. Do hospodářské budovy ve­dou u země tři malá okénka a pod střechou dvě nízké dřevěné okenice do půdního prostoru.
        Obytná budova je členěna římsou v úrovni hlavní římsy vedlejší hospodářské budovy. Pod římsou je na levé strano jedno dvoukřídlé nové dřevěné dvojité okno. Nad římsou je prkennými dveřmi zakrytý otvor do půdy. Průčelí je zakončeno hlavní římsou.
        Dvorní průčelí mlýnské budovy: Zdivo budovy je hladké, členěné pouze otvory. Z terénu do budovy vedou odprava nejprve dvoukřídlá nová vrata, dále jednokříd­lé dvoře do předsíně a nalevo od nich tři dvoukřídlá rovněž nová okna do obyt­né místnosti, pod místností je patro roubené, ustouplo do fasády o tloušťku zdi­va. Do roubené části vede původní dvoukřídlé jednoduché okno. Každé křídlo je dělené na tři díly nad sebou. Okno se rozpadá. Stejné okno je nad dveřmi do předsíně.
        Z východu jdou do mlýnské budovy dva okenní otvory bez oken do roubené části v patře a do přízemí jedno nové dvoukřídlé okno. Dvorní průčelí druhé obytné budovy a hospodářské budovy k ní přilehající je rovněž holé, členěné pouze otvory. Střechy obou budov jsou sedlové, do dvora daleko přesahující. Pod střechou hospo­dářské budovy jsou ve zdivu otvory na trámy pravděpodobné od stříšky nad částí dvora. Do přízemí obytné budovy vedou tři okna, po levé straně od vstupních dveří jedno a napravo dvě. Jsou rovněž nová, dvoukřídlá. Do hospodářské části vedou pouze dvě okna po stranách vstupních dveří do první místnosti sleva. Pod střechou je přibližně uprostřed dále otvor do půdy. Západní štít hospodářské budovy je holý, pouze s novým trojdílným oknem do půdy.
        Celý areál jo v desolátním stavu. Pouze obytná budova je v o něco lepším stavu.
        Areál nedávno koupil nový majitel, který ho začíná opravovat, někde však dost neodborně.
        ing. arch. Pavel Fojt, 1989


        • dveře
        • okno
        • krov
        • zcela bez technologie aj.
        Dochována jen do poloviny zasypaná dvojnásobná mlýnská hranice.
        Žádná položka není vyplněna
        • akumulační nádržka
        Podle Indikační skici začínal náhon v západní části obce a vedl podél cesty až ke mlýnu. Měřil asi jeden kilometr. Voda od mlýna tekla samostatným korytem rovnoběžně s korytem potoka až ke vsi Srby. Tam se vlévala do potoka Loděnice a následně do Turyňského rybníka, kam ústil na jiném místě i Tuchlovický potok. Dnes zbyl z náhonu jen obrys malé akumulační nádrže. Z úseku náhonu podél dnešní silnice se stal příkop a v odtokovém korytu stojí voda.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: Při mlýně byla dvě vodní kola
        1) hltnost 0,052 m3/s, spád 4,7 m
        2) hltnost 0,108 m3/s, spád 3,9 m
        celk. výkon: 6,87 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: Při mlýně byla dvě vodní kola
        1) hltnost 0,052 m3/s, spád 4,7 m
        2) hltnost 0,108 m3/s, spád 3,9 m
        celk. výkon: 6,87 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        dvojnásobná
        AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorŠimek Rudolf
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 27
        AutorVáclav Dvořák ml.
        NázevVodní mlýn na Tuchlovickém potoce
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000413
        Datum citace internetového zdroje03 2025
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        NázevVodní mlýn
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-2323560
        Datum citace internetového zdroje07 2025

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        10.5.2012 23:27 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 22.6.2018 15:51
        doxa (Jan Škoda) 3.8.2025 23:23