Žádná mouka není úplně jemná, má svoje hrudky.
(německé přísloví)

Klášterní, Podklášterní mlýn; Klostermühle

Klášterní, Podklášterní mlýn; Klostermühle
Jablonského
Olomouc - Klášterní Hradisko
779 00
Olomouc
Klášterní Hradisko
49° 36' 14.9'', 17° 15' 51.6''
Prameny doložené mlýniště
Nacházel se v místech, kde se dělí cesta k klášteru Hradisko a do Černovíra, původně u širokého a dlouhého dřevěného mostu, na tzv. Hájecké struze. Ta začínala v hlavním toku Moravy u železného mostu a tekoucí kolem jižní strany budov kláštera Hradisko, který byl majitelem mlýna. Ten byl založen zřejmě již na počátku 13. stol., kdy markrabě Vladislav Jindřich dovolil klášteru Hradisko "stavěti mlýny na všech jeho panstvích".
Mlýn se nacházel asi 2 km od středu města Olomouc.
Hájecká struha
volně přístupný

Obecná historie:

Nacházel se v místech, kde se dnes dělí cesta k vojenské nemocnici klášter Hradisko a do Černovíra, původně u širokého dřevěného mostu na tzv. Hájecké struze, začínající v dnešním moku Moravy u železného mostu a dále pak tekoucí kolem jižní strany klášterních budov a původní klášterní zahrady. Odedávna se mlýn nazýval mlýnem klášterním (Klostermühle) nebo také podklášterním, podle jeho umístění i majitele - kláštera Hradisko.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Byl založen zřejmě již na počátku 13. století, kdy markrabě Vladislav Jindřich, dovolil klášteru Hradisku stavěti mlýny na všech jeho panstvích, ovšem první písemnou zmínku o něm máme až z r. 1249. V r. 1466 povolil král Jiří z Poděbrad klášteru zvětšit mlýn z dosavadních čtyř na osm složení, čímž se mlýn stal jedním z největších v okolí Olomouce.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zmínku o mlýně máme z r. 1538, kdy opat Martin s konventem kláštera pohnali olomouckého purkmistra a radu za to, že brali v Olomouci mýto lidem, vozícím obilí k semletí do mlýna podklášterního. Velký klášterní mlýn pochopitelně potřeboval značné množství vody, která ovšem byla z valné většiny odváděna u černovírského jezu na lazecký mlýn. Tak se stávalo, že zatímco v letním období mívaly všechny mlýny na Mlýnském potoku (Moravici) i mlýn lazecký dosti vody, mlýn klášterní na tom byl podstatně hůře. Proto také za opata Kašpara z Litovle v letech 1556-1576 byla voda z náhonu lazeckého mlýna částečně odvedena tzv. Klášterní strouhou na klášterní mlýn, proti čemuž si město pochopitelně stěžovalo. Nevíme sice kdy a jak spor skončil, ale v mladších mapách ze 17. století se již Klášterní struha neobjevuje. Klášter zřejmě spor prohrál, protože začátkem 17. století vybudoval za klášterem dva rybníky, z nichž bližší ke klášteru zásoboval vodou v době sucha klášterní mlýn.

Prvním známým mlynářem na klášterním mlýně je z r. 1578 Urban Humell, z r. 1583 Daniel Skládaný a z r. 1600 mlynář Jakub.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Nový spor vypukl r. 1633-1634 v souvislosti se stavbou nového mlýnského náhonu a splavu v blízkosti klášterního mlýna opatem Maxmiliánem Pracherem, kdy byl také opravován mlýn. Značné množství písemností, které se nám z tohoto sporu dochovalo dává dodnes možnost usuzovat, že se jednalo o spor velmi závažný, jenž byl vyřešen až někdy koncem 17. století a to ještě ne tak, jak by si to městská rada a pevnostní velitel města představovali. Obratnou politikou se opatům kláštera podařilo udržet stav z r. 1634 a to v podstatě až do zrušení mlýna.

Za švédských válek byl klášterní mlýn zničen a poté znovu obnoven. Ne na dlouhou dobu, protože již r. 1663 žádal opat kláštera o zrušení mlecího mlýna a o možnost jeho přebudování na papírnu, diplomaticky využívaje známých faktů o špatném zásobování města vodou vzhledem k pohonu podklášterního mlecího mlýna. Odvolával se přitom na privilegium Jiřího z Poděbrad, na což ovšem správně reagovala městská rada konstatováním, že toto privilegium se vztahovalo na mlýn mlecí a ne na papírový. Přesto však došlo ke stavbě papírny, jenž zde pracovala ovšem velmi krátce v letech 1663-1688. Víme o tom bezpečně z hlášení z r. 1689, ve kterém se hovoří o tom, že po 12. srpnu 1688 byl z papírny zřízen šenkovní dům a to proti privilegiím města. Ten zde existoval ještě v r. 1690, což víme z dalších zpráv o neustálých sporech mezi klášterem a městem. I poslední zpráva z r. 1722 potvrzuje s konečnou platností zánik obilního mlýna k r. 1663 a existenci papírny pod klášterem, když hovoří o hranici vedoucí kolem staré mlýnské strouhy, kde asi před 45 lety byla vedena voda na klášterní papírnu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Humell
  • Skládaný

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2017
      vrchnostenský
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              Žádná položka není vyplněna

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              9.12.2017 12:33 uživatelem Čenda

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2017 21:12