Kdo se stýká s mlynářem, zapráší se.
(hornorakouské přísloví)

Dolský mlýn; Gründelmühle

Dolský mlýn; Gründelmühle
7
49
Sušice
Dřevčice
470 02
Česká Lípa
Dřevčice
50° 35' 23.6'', 14° 30' 24.1''
Mlýniště bez mlýna
Pod zříceninou Chudého hrádku nedaleko Drchlavy. Dnes se tak nazývá rekreační chalupa, která se jmenovala Křížová kovárna. Původní dřevěný mlýn s rybníkem je uváděn již roku 1402 v listině, kterou svůj majetek dělil mezi syny Jindřich Berka, zvaný Jednooký z Dubé. Mlýn tehdy náležel k již zaniklé vesničce Zdislavice a jmenoval se Kuchyňky. Rybník byl pojmenován v katastrálních listinách v roce 1713 jako Blatný.
bezejmenný vodní tok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

vznikl kol. 1380 současně s rybníkem jako příslušenství Chudého hrádku

1402 připomínán jako  součást panství i s rybnikem Kuchynkou (současně s ním v listině uveden i dosud nelokalizovaný mlýn "in Strzieziem", který s nim mohl být  totožný)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

před 1532 přešel pod rybnovské panství

1546 připomínán rybník

kol. 1560 k novozámeckému panství

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

od 1649 náleží Kounicům

1709 za 70 kop gr. míš. emfyteuticky zakoupil Kryštof Müller (10 lop hotově, po 6 kopách roční splátka do r. 1719) - nově vystavěný mlýn (patrně po nějaké katastrofě) s jedním složením, vrchnost dodává dřevo (15 ks dlouhých prken a jeden bukový kmen) a kámen na opravy. Kromě obytné mlýnice nejsou uvedeny žádné další budovy. Přimlýněna pouze Drchlava.

1713 dominikální fase - mlýn s 1/2 kola (nestálá voda)

1723 po otci odkoupil za 70 kop Jan Jindřich Müller

1768 od tchána odkoupil zeť Josef Zacke za 150 kop

1782 za 150 kop koupil František Josef Mildner

1801 František Zacke prodal za 150 zl. Františku Mildnerovi, poprvé zmíněna vedlejší budova (čp. 7, výměnek - Stübel, komora  a chlév)

1804 František Zacké prodal mlýn (čp. 49 Dřevčice) za 2000 zl. Vojtěchu Dögelovi z Police

1830 Vojtěch Dögel prodává mlýn (čp. 7 Sušice) synu Františkovi za 700 zl., poprvé zmíněny zimní sklep a sklep nad rybníkem  

1838 za 1200 zl. koupil Josef Dögel

1842 odkoupila jeho sestra Františka provd. Schiffnerová

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1906 ukončen provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1936 uváděn jako panská hájenka

1950 demolován, zachován pouze objekt výměnku

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Müller
  • Zacke
  • Mildner
  • Dögel
  • Schiffner

Historie mlýna také obsahuje:

1709-1723 Kryštof Müller

1723-1768 Jan Jindřich Müller

1768-1782 Josef Zacke

1782-  František Josef Mildner

-1801 František Zacke

1801- František Mildner

1804-1830 Vojtěch Dögel

1830-1838 František Dögel

1838-1842 Josef Dögel

1842-  Františka Schiffnerová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        Mlýnice již dávno neexistuje (na leteckém mapování z roku 1953 není nic patrné, snímek je nekvalitní). Stát zůstala zděná budova čp. 7 (zřejmě někdejší výměnek), která je vyznačená již na Císařském otisku.
        Jedná e o zděnou omítanou stavbu obdélného půdorysu se sedlovou střechou a vaznicovým krovem s typickými přesahy a zdobně tvarovanými zhlavími krokví a vaznic. Ze střechy vystupuje v hlavním průčelí podkrovní vestavba s hrázděným štítem. Hrázdění tvoří pravidelný rastr trámů, tj. ližina, sloupky u okenních otvorů a paždíky. Výplň je omítaná, provedená zřejmě z pálených cihel. Půdorys stavby je rozšířen na severní straně o přístavbu z pískovcových kvádrů, zastřešených pultovou střechou.
        Mlýn stál v místech vedle dnešní zahrádky před domem (p.p.č. 636/3). Základy oplocení odpovídají umístění zahrádky vymezené oběma křídly někdejšího výrobního objektu. V patě protější stráně pod zříceninou Chudého hrádku se nacházejí objekty tesané do pískovcového masivu (patrně skladovací komory).
        Celek měl půdorys písmene L. Obdélné patrové hlavní křídlo se sedlovou střechou bylo položeno rovnoběžně s hrází, zděné omítané přízemí bylo částečně zapuštěné do terénu pod tělesem hráze, patro bylo hrázděné, částečně zakryté prkenným bedněním (což odpovídá 1. pol. 18. stol.). Na něj navazovalo roubené patrové kolmé křídlo podél náhonu a odtokového kanálu, při jihovýchodním průčelí byla lednice. Toto křídlo bylo posazeno výrazně níže než křídlo hlavní a bylo zastřešeno sedlovou střechou, ve štítovém průčelí patrně použita podstávka. Severozápadně od mlýna obdélná budova výměnku, mezi objekty menší dvorek a zahrádka. Střechy původně šindelové, ve 20. stol. pálené.
            • zcela bez technologie aj.
            Na pozemku vedle zahrádky deponovány mlecí kameny a litinová řemenice z transmise.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • normální znamení
            • rybník
            Rybník zabíral celou šířku údolí nad mlýnem (p.p.č. 636/2 k.ú. Dřevčice), dnes vypuštěný a zrušený, ale stále patrný díky zamokřené ploše a úsekům hrází.
            U nátoku z rokle je nižší zemní těleso horní hráze a na opačné straně masivní dolní hráz. Z bočních stran je zřetelná zejména západní hráz, která oddělovala rybník od přístupové cesty přisekané do skalního podloží. Podél hůře zachované východní hráze vede dnešní koryto potoka, přičemž není jasné, zda se nejedná o starší jalový odtok. U pěšiny lemující dnešní potok je na jednom z nízkých skalních výchozů dochována vodní značka - ta má podobu vysekané hlubší dráže, doplněné trojúhelníky nad oběma horními konci.
            Z hráze veden náhon ku mlýnu cca v jedné třetině její délky. Dodnes je v zemním tělese hráze čitelný velký průraz bez stavidla či dalšího zařízení.
            Lednice byla položena při jihovýchodním průčelí a byla krytá pouze konstrukcí vantrokového žlabu, neseného sloupky. Nad žlabem trčel ze zdi mlýnice pákový mechanismus pro ovládání stavidel a regulaci nátoku.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1906 již bez kola.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1906 již bez kola.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
            • pískovcový kámen | Počet: 2
            • AutorMiroslav Kolka
              NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
              Rok vydání2014
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnís. 130-139
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMiroslav Kolka
              NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
              Rok vydání2014
              Místo vydáníLiberec
              Další upřesněnís. 130-139
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              2.8.2016 15:03 uživatelem Aleš Lacina

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 26.12.2016 10:27
              doxa (Jan Škoda) 18.8.2024 16:50