Je to mlýnská a pouliční zvěst.
(německé rčení)

Sudoměřský mlýn, mlýn U Jirkalů

Sudoměřský mlýn, mlýn U Jirkalů
20
Sudoměř
386 01
Strakonice
Sudoměř u Čejetic
49° 15' 26.3'', 14° 2' 44.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Sudoměřský mlýn existoval již před rokem 1679, kdy je v seznamu poddaných uveden Martin Šedivej, mlynář. Podle dokladů však mlýn nejdříve stával blíže ke vsi. Po změně koryta řeky byl po roce 1705 postaven vrchnpstí na stávajícím místě. Zde byl v provozu do padesátých let minulého století. Pak byl používán k různým účelům. V restituci byl vrácen potomkům posledního mlynáře, kteří jej prodali. Poslední vlastník má snahu uvést do provozu turbínu a mlýn opravovat.
Severně od obce Sudoměř
Otava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

2.3.1491 bratři Mikuláš a Ctibor z Hracholusk prodali sudoměřskou tvrz, poplužní dvůr a celou ves i s rybníky a mlýnem Kašparovi Robmhápovi ze Suché za 1200 kop gr. českých

1524 jeho syn Václav Robmháp směnou postoupil Sudoměř Kryštofu ze Švamberka, který ji připojil ke statku Kestřany

dle kronikáře Jaroslava Kocha údajně stával původní mlýn blíže ke vsi, proti statku Justýnů čp. 10 (t.j. až na konci náhonu před jeho vyústěním zpět do Otavy)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1705 po velké povodni si Otava vytvořila nové řečiště, původní mlýn byl zničen a nově vystavěn na dnešním místě

1750 Tereziánský katastr: panský mlýn o 2 kolech a 3 stoupách na stálé vodě

mezi mlýnem a vesnicí byval velký rybník Přítel, po roce 1837 vysušen

soupis poddaných
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrke&id=4779
Rok 1679 – Martin Šedivej mlynář, Veronika žena, 3 děti.
Rok 1701 – Mlýn panský – Pavel Klauček 36 let, Dorota manželka 25 let.
Rok 1705 – Mlýn panský – Pavel Klauček mlynář 39 let, manželka Rozina 35 let, 2 děti.

-1739 Pavel Nedbal

1739- Václav Čaloun, pravděpodobně z Benešovského mlýna v Heřmani s manž. Veronikou (1695-1759)

1759 vrchnost emfyteuticky odprodala mlýn s dvěma složeními a krupníkem, 7 strychy polí a 2 strychy louky za 500 zl. rýnských Josefu Plachovi s manž. Zuzanou. Mlynář byl povinen platit ročně 14 zl. 35 kr. činže, odvádět stanovené množství žita, vykrmit prasaty, mlít zdarma deputátní obilí do drahonického dvora  a ovčína, mlýn, stavení a vantroky opravovat na vlastní náklady

4.10.1784 postoupil mlýn za 500 zl. svému zeti Josefu Hozerovi

1790 J. Hozer prodal mlýn Adamu Bukovskému s manž. Veronikou, podružskému mlynáři z panství Netolice za 2300 zl.

12.10.1803 prodali mlýn za 4800 zl. Josefu Hrdličkovi s manž. Františkou roz. Kmentovou z Litochovic na Moravě

1825 zeť Jan Toušek (1797-1864), mlynář z Veselí u Klatov I. manž Terezie Hrdličková (+1835), II. oo 1836 Františka Vondrášková ze Strakonic

1840 pachtýř Václav Žahour

1844 Tomáš Jirkal (1798-1873, syn sedláka Víta Jirkala z Lešic) s Annou (1806-1904), dc. + mlynáře z Veselí Josefa Touška (bratr Jana Touška)

stárek Antonín Toušek

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

červenec 1866 převzal syn František Jirkal (1838-1920) s manž. Františkou (Kateřinou?, 1844-1905), dc. Josefa Jiráška, gruntovníka ze Starých Kestřan a dozorce plavců v Nových Kestřanech

mlýn měl 3 kola a 3 složení

prosinec 1893 převzal syn František Jirkal ml. (1867) s manž. Marií Říhovou (1871-1961), dc. sedláka, hostinského a starosty z Dobeve

Výnosem c.k.místodržitelství ze dne 5. listopadu 1907 povoleno postavit turbínu sysrému Francisova pro průtok 36 m3/s. Kolaudace provedena 22.11.1907 a schválena 5.12.1907

1909 František Jirkal si pořídil mlátičku s benzínovým pohonem, kterou zapůjčoval okolním zemědělcům

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

mlynář pomáhal lidem v okolí, v srpnu 1917 mu poslal děkovný dopis Karel Klostermann

1918 povolen přívoz pro zákazníky, max. 3 osoby

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1919 František Jirkal ml. zvolen do zastupitelstva obce, členem finanční komise. 1923-1927 starostou, v prosinci 1931 založil v obci hasičský sbor.

1926 převzal syn Otakar Jirkal s manž. Marií roz. Našincovou z Myšence

ve mlýně zřízena pekárna

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Písek
Název toku: Otava
Obec, čp. : Sudoměř 20
Podnikatel: Otokar Jirkal
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 47,5

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn a pekárna byly v provozu po celou dobu války.

1947-1951 poslední povolení k převážení

1950 mlýn převzaly Jihočeské mlýny n.p., zůstal zde stárek František Hoffman z Čejetic

Jirkalovi vstoupili do JZD, tudíž mohli na mlýně zůstat bydlet

část zahrady a bytu zabral Botanický ústav ČSAV v Průhonicích

1956 při odchodu ledu poškozen jez

duben 1958 Jihočeské mlýny přes protesty MNV v Sudoměři mlýn uzavřely

v pool. 80. let mlýn zakoupila správa diplomatických služeb jako rekreační zařízení

restituován až v II. vlně, prakticky jako ruina

poté vystřídal několi majitelů, postupně opravován

postavena nová MVE a zvednuta koruna jezu, čímž se radikálně změnily vodní podmínky

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šedivej
  • Klauček
  • Zelenka
  • Čaloun
  • Plach
  • Hozlar
  • Bukovský
  • Hrdlička
  • Matoušek
  • Žahour
  • Jirkal
  • Nedbal
  • Hozer
  • Toušek
  • Klouček
  • Šedivý

Historie mlýna také obsahuje:

1679 – Martin Šedivý
1701-1705 – MPavel Klouček 

-1739 Pavel Nedbal

1739- Václav Čaloun

1759-1784 Josef Plach 

1784-1790 Josef Hozer

1790-1803 Adam Bukovský

1803-1825 Josef Hrdlička

1825-1844 Jan Toušek 

1840 Václav Žahour (pachtýř)

1844-1866 Tomáš Jirkal

1866-1893  František Jirkal

1893-1926 František Jirkal ml. 

1926-1950 Otakar Jirkal

1939 - Otakar Jirkal (RR)

1950-1958 Jihočeské mlýny n.p.


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2017
      vrchnostenský
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
            • existující torzo uměleckého složení
            Ve mlýně zůstala technologie z doby, kdy skončil provoz i když je uváděno, že část měla být převezena neznámo kam.
            Žádná položka není vyplněna
            1730: 2 složení a 3 stoupy
            1759: 2 složení a krupník
            1866: 3 složení
            SokA Písek:
            Výkaz sestavení statistických dat o industrii mlýnů pod číslem 20 v Sudoměři – udáno dle představenstva obce Sudoměř dne 9. října 1874:
            Jméno majitele: Franc Jirkal
            Zvláštní poznamenání mlýnu: žádná
            Zda-li majitel živnost sám obstarává neb pronajatou má: sám majitel živnost obstarává
            Počet složení: 4 složení
            Které druhy obilí se nejvíce melou: žito a ječmen
            Výkaz vodních závodů ležících na řece...pro c.k.hejtmanství v Písku Představenstvo obce Sudoměř 18.8.1879:
            Řeka Otava
            Frant. Jirkal čp.20 Sudoměř
            Voda hnána k mlýnu jezem
            3 kola stojatá hnaná spodní vodou
            Tři složení obyčejný
            Nachází se cejch
            Nezjištěn
            • pekárna
            • krupník
            Zaniklý
            • stoupa
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            1730: 3 stoupy
            1759: krupník
            Otakar Jirkal, mlynář zřídil ve dvacátých letech 20. století ve mlýně pekárnu, kde pekl velmi dobrý chleba. Pekárna prosperovala i za války
            po r. 1990 zřízena MVE: výkon 0,230 MW, roční výroba 0,691 GWh
            Malá vodní elektrárna Jirkal se nachází na řece Otavě. Vodní elektrárna využívá spád přilehlého jezu. Ve strojovně elektrárny jsou umístěny dvě turbíny, které dosahují celkového instalovaného výkonu 230 kW. MVE ročně vyrobí průměrně kolem 0,691 GWh elektrické energie, což stačí k zásobení asi 300 domácností.
            • jez
            • stavidlo
            • odtokový kanál
            • lednice
            • turbínový domek
            Vodní kniha OÚ Písek I, vložka č.14 uvádí (přepis)
            Mlýn tento leží na pravém břehu řeky Otavy či na pravém (krupník na levém) břehu ramene jejího mezi ostrovem mlýnským a pravým břehem řeky Otavy se nalézajícího a má 4 obyčejná mlýnská složení a krupník, kterýžto stroje se 5ti ve 4 vedle sebe ležících žlabech z nichž první dva 1,13 m, třetí 1,106 m, čtvrtý totiž krupník 87 cm umístněnými koly na spodní vodu ženou. Mimo to se nachází vedle žlabu krupníka 77 cm široký žlab jalový. Prahy těchto žlabů leží o 994 mm hlouběji hřbetu jezu neb normálního znamení. Voda pouští se do žlabů obyčejnými kolmými stavidly 1,25 m vysokými. Potřebná voda ku hnaní těchto mlýnských strojů beře se z řeky Otavy jejíž hladina se k tomu cíli jezem 44,25 m dlouhým a u vzdálenosti 17,5 m od levého břehu 5,688 m širokým průplavem opatřeným tou měrou dme, že rozdíl mezi svrchní a spodní vodou 1,23 m obnáší. Práh splavu leží o 1,165 m hlouběji než jez. Délka rameny řeky na kterém mlýny leží měří od mlýnských stavidel až ku konci mlýnského ostrova 126 m.
            Při tomto vodním stroji nachází se normální znamení dle protokolu ze dne 20.7.1852.
            2020: Jez Jirkal je pevný kamenný jez o výšce 2,08 m a délce 72 m.
            1956 jez poškozen ledovou dřenicí
            po 1990 zřízena MVE, jez zvýšen
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
            Popisinstalována 1907
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,6 m3/s, spád 1,3 HP, výkon 47,5 HP
            po r. 1990 MVE s 2 turbínami o celk. výkonu 230 kW
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            VýrobceJosef Prokop a synové, Pardubice
            Popisinstalována 1907
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,6 m3/s, spád 1,3 HP, výkon 47,5 HP
            po r. 1990 MVE s 2 turbínami o celk. výkonu 230 kW
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1730,1759: 2 kola
            1866: 3 kola na spodní vodu
            před 1907: 4 kola
            Typdynamo
            StavDochovaný
            Popis
            Typdynamo
            StavDochovaný
            Popis
            Historické technologické prvky
            • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
              • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
              • dvojitá
              1
              • kapsový výtah | Počet:
              • AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
                NázevSoupis poddaných
                Rok vydání
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrke&id=4779
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
                NázevSoupis poddaných
                Rok vydání
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrke&id=4779
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
                NázevMatriky fary Kestřany
                Rok vydání
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrke&id=4779
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorObecní kronikář
                NázevPamětní kniha obce Sudoměř (1927-1939)
                Rok vydání
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&viz_id=25298&id=845
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorMinisterstvo veřejných prací
                NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 26
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorOÚ Písek
                NázevVodní kniha OÚ Písek I, vložka č.14
                Rok vydání
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017
                AutorJiří Fröhlich – Jaroskava Pixová
                NázevStará Otava mezi Strakonicemi a Pískem
                Rok vydání2013
                Místo vydáníNakladatelství Blanice
                Další upřesněnís. 88-97
                Datum citace internetového zdroje9.9.2017

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Obrazy

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - vodní dílo

                Současné fotografie - technologické vybavení

                Ostatní

                Vytvořeno

                9.9.2017 09:28 uživatelem pepino

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 11.9.2017 19:12
                Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 17:06
                doxa (Jan Škoda) 10.3.2023 23:47